„Další rozšíření sankčního seznamu je přímým důkazem toho, že členské státy EU nastoupily kurz plného redukování spolupráce s Ruskem v otázkách mezinárodní a regionální bezpečnosti,“ citovala z prohlášení agentura Reuters.
Podle agentury ITAR-TASS se toto omezování spolupráce vztahuje i na boj proti šíření zbraní hromadného ničení, proti terorismu, organizovanému zločinu a dalším novým výzvám a hrozbám.
Ministerstvo v prohlášení vyjádřilo přesvědčení, že takové kroky EU „nadšeně přijme mezinárodní teroristická scéna“. To, čeho se jí nepodařilo dosáhnout v posledních desetiletích, „konkrétně vrazit klín do řad mezinárodního společenství - teď lehce udělali v Bruselu. A právě Brusel bere na sebe odpovědnost za tento krok, který učinil na pozadí prudkého zhoršení mezinárodní situace, mimo jiné v Afghánistánu, na Blízkém východě, na severu Afriky a dalších koutech světa,“ stojí v prohlášení.
Západ nechápe, co činí
„Chápou vůbec v metropolích členských států EU, k čemu mohou vést tyto nezodpovědné kroky, ať už v politické nebo hospodářské sféře?“ klade si na závěr otázku ruské ministerstvo zahraničí.
EU v sobotu rozšířila své sankce za ruský přístup k Ukrajině na řadu předních ruských činitelů, včetně šéfa kontrarozvědky FSB Alexandra Bortnikova a ředitele rozvědky SVR Michaila Fradkova. Seznam 15 dalších postižených Rusů či Ukrajinců a 18 firem a organizací Brusel dnes zveřejnil ve svém oficiálním věstníku.
Sankce EU se nyní týkají 87 jednotlivců a 20 organizací. Všichni mají podle agentury ITAR-TASS do letošního listopadu zákaz vstupu do EU a pokud se jejich aktiva objeví v některé evropské bance, musí být zmrazena; evropské firmy mají s organizacemi uvedenými na seznamu zakázáno obchodovat.
