Ruská izolace roste, Brusel chystá rozšíření seznamu nezvaných osob

Alexandr Zacharčenko, lídr Doněcké lidové republiky

Alexandr Zacharčenko, lídr Doněcké lidové republiky Zdroj: ctk

Ministři zahraničí EU rozhodli o přípravě návrhu na rozšíření černé listiny osob spojovaných s destabilizací Ukrajiny. Nově by na seznam lidí, kteří nejsou v EU žádoucí a jejichž evropský majetek bude zmrazen, mohli přibýt separatisté spjatí s organizací nedávných voleb v Donbasu. Konečné rozhodnutí o nových jménech má padnout ještě v listopadu.

Šéfové diplomacií hovořili o případných nových sankcích v době, kdy Západ a Kyjev viní Rusko z masivního vyzbrojovaní vzbouřenců. Státy, které jsou ukrajinskou krizí nejvíce ohroženy, nabádaly ostatní k rozhodnějšímu postupu.

Gazeta Wyborcza uvedla, že pro tvrdší postihy je jen šest zemí. Litva před schůzku zdůraznila, že by ministři měli probrat všechny sankční možnosti. Polský představitel Grzegorz Schetyna míní, že by se měla osmadvacítka připravit na „černý scénář“ vývoje na Ukrajině. Rozšíření spisku v takovém případě podle něj nebude dostatečné.

Rusko včera oznámilo, že Varšava vyhostila několik jeho diplomatů. Moskvu následně ve standardní odvetě muselo opustit několik polských zástupců. „Polské úřady podnikly nepřátelský a neopodstatněný krok,“ sdělilo ruské ministerstvo zahraničí.

Základ dohody je hotov
V Kyjevě pokračují jednání o nové vládě, kterého se účastní pět z šesti parlamentních stran. Uskupení Svépomoc uvedlo, že hlavní část koaliční dohody je připravena, všichni možní členové budoucí aliance se prý shodli na reformách. Nedokončená je zatím mimo jiné preambule obsahující záměr zrušit poslaneckou imunitu. Problematická může být ještě sestava vlády. Své představy o složení ministerského týmu koncem minulého týdne předložili prezident Petro Porošenko i premiér Arsenij Jaceňuk.

Na východě Ukrajiny včera pokračovaly boje, od doněckého letiště byly slyšet výbuchy a dělostřelecká palba. Prezident Petro Porošenko uvedl pro německý Bild, že oblast je nyní nejnebezpečnějším místem na světě. Situace podle něj představuje větší hrozbu než Islámský stát. „V mé zemi jsou tisíce ruských vojáků, stovky tanků, těžké dělostřelectvo. Je to jedna z největších armád světa, která ohrožuje nejen nás, ale i celou Evropu,“ prohlásil.

Jeho ruský protějšek Vladimir Putin zase řekl v nedělním interview pro německou ARD, že Moskva nedovolí vládě v Kyjevě zničit své politické oponenty. Vyjádřil se i k otázce přísunu zbraní povstalcům. „Lidé, kteří vedou boj a považují ho za spravedlivý, vždycky seženou výzbroj,“ podotkl.

Téma Ukrajiny dominovalo i víkendovému summitu skupiny G20, na němž byl Putin pod silným tlakem svých kolegů. Nakonec australské Brisbane v neděli opustil dřív, před závěrečným pracovním obědem. Šéf Bílého domu Barack Obama uvedl, že pokud Moskva nezmění svůj postoj k Ukrajině, bude její izolace pokračovat. Z jeho slov však vyplynulo, že Spojené státy bezprostředně neplánují nové postihy Kremlu. „Sankce, které platí, fungují dobře,“ poznamenal. Německá kancléřka Angela Merkelová míní, že Rusko teprve pocítí plnou sílu zavedených trestů.