V době studené války měli Rusové ve vodách Středozemního moře rozmístěno třicet až padesát lodí, po rozpadu Sovětského svazu je v roce 1992 opustili. V době zvýšeného napětí v regionu však začaly přípravy na jejich návrat.
„Věřím, že máme kapacitu na zformování a udržování takové operační jednotky,“ řekl minulý týden ministr obrany Sergej Šojgu. Připomněl přitom nedávné pozitivně hodnocené cvičení v oblasti, stejně tak i ruské manévry v Černém moři.
Zatím ale nezveřejnil časový plán pro uskutečnění záměru. Připustil přitom, že celkový stav ruského námořnictva není ideální. „Podstatná část flotily operuje v prodloužených časových lhůtách mezi opravami a mnoho plavidel má výzbroj a vybavení, které může být použito jen s omezením,“ řekl ministr. Do roku 2020 by však mělo námořnictvo projít modernizací a získat mimo jiné 54 nových bojových lodí a 24 ponorek.
Podle nejmenovaného zdroje agentury RIA Novosti by mohla flotila střídavě využívat přístavy v Sýrii, Řecku, Černé Hoře a na Kypru. V neklidné arabské zemi má Rusko pronajatý přístav Tartus, svou jedinou základnu mimo bývalý SSSR. Je ale otázka, co se s ním stane po stále reálnějším pádu režimu prezidenta Bašára Asada.
Pokud Moskva záměr uskuteční, může to mít významný dopad na Evropu. Zvlášť když USA nedávno oznámily, že z úsporných důvodů plánují zrušit jednu z částí protiraketového štítu. Někteří analytici v tom vidí ústupek Rusku, který loni předznamenal nechtěně zveřejněný výrok prezidenta Baracka Obamy, že po volbách bude moci být v tomto směru flexibilnější.
