Dotknout by se to mohlo například francouzské nacionalistické Národní fronty, která loni získala vysokou půjčku od ruské banky. Zprávu připravil zástupce největší lidovecké frakce v EP, Litevec Gabrielius Landsbergis, a její znění je poměrně tvrdé.
„Evropský parlament je velmi znepokojen tím, že Rusko nyní otevřeně vystupuje a jedná nikoli jako partner, ale jako narušitel mezinárodního demokratického společenství a jeho systému založeného na mezinárodním právu, a to v neposlední řadě svou snahou o násilnou změnu státních hranic v Evropě,“ stojí mimo jiné v navrženém dokumentu.
V textu, o němž budou europoslanci hlasovat ve čtvrtek, se také otevřeně píše o ruské agresi a o tom, že Rusko „vede proti Ukrajině ozbrojený konflikt, jehož se přímo a nepřímo účastní jeho vojenské a bezpečnostní síly, a úmyslně destabilizuje tuto suverénní a nezávislou zemi ve svém sousedství“.
Podle dokumentu, o kterém europoslanci jednají, totiž Rusko podporuje a financuje radikální a extremistické strany ve členských státech EU
Ve zprávě se také uvádí, že EU je ochotna znovu navázat spolupráci s orgány v Moskvě v řadě konkrétních oblastí, ale jen pod podmínkou, že „Rusko bude ctít územní celistvost a suverenitu Ukrajiny včetně Krymu“.
Zpráva také ostře kritizuje Moskvu za černou listinu se jmény 89 Evropanů včetně čtyř Čechů, kteří mají kvůli svému postoji ke konfliktu na Ukrajině zakázaný vstup na ruské území. Na poslední chvíli Landsbergis do textu přidal i větu, že Evropský parlament je znepokojen tím, jak se v ruských státních médiích „vyskytují tendence přepisovat a nově vykládat historické události dvacátého století“.
Nedávno způsobil v Česku rozruch ruský dokument o invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 do Československa. Koncem května odvysílala televizní stanice Rossija 1 film, v němž jeho tvůrci mimo jiné dávají prostor tvrzením, že invaze byla zákrokem proti chystanému převratu v Československu, který mělo na svědomí NATO a bývalí esesáci a fašisté.
Kvůli filmu si pak český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek předvolal ruského velvyslance v ČR Sergeje Kiseljova. Prezident Miloš Zeman označil teze z ruského dokumentu za lež.
„Musíme být konzistentní a jednotní,“ zdůraznil zástupce lidovecké frakce (EPP) Jacek Saryusz-Wolski a upozornil, že otázka bližší spolupráce s Moskvou není vzhledem k „agresivní Putinově politice“ na pořadu dne.
Zprávu podpořili i zástupci frakce socialistů a liberálů, zdrženlivější byli poslanci levicové frakce GUE/NGL. Její český zástupce Miroslav Ransdorf řekl, že unie by měla přestat „hrát roli užitečných pitomců pro Spojené státy“, které podle něj osmadvacítku tlačí do pokračování sankcí vůči Rusku.
Pokud europoslanci zprávu o vztazích s Ruskem schválí, což je pravděpodobné, bude se muset EK zabývat návrhem zákazu financování evropských politických subjektů ze zemí mimo EU.
Podle dokumentu, o kterém europoslanci jednají, totiž Rusko podporuje a financuje radikální a extremistické strany ve členských státech EU, čemuž by se měla učinit přítrž. Mnohem větší pozornost a prostředky by podle zprávy měly jít i do boje s ruskou propagandou.
