Rusko: Máme právo rozmístit na Krymu jaderné zbraně

Vojenská přehlídka v Rusku (archivní foto z roku 2013)

Vojenská přehlídka v Rusku (archivní foto z roku 2013) Zdroj: CC BY 2.0: Pavel Kazachkov via Flickr

Rusko má právo rozmístit jaderné zbraně na černomořském poloostrově Krym, který loni anektovalo na úkor Ukrajiny, uvedl ve středu představitel ruského ministerstva zahraničních věcí. Dodal nicméně, že mu žádný takový plán není znám.

„Nevím, zda tam jsou jaderné zbraně teď. Nevím o žádných plánech, ale v principu to Rusko může udělat,“ řekl Michail Uljanovsk, šéf resortního odboru pro kontrolu zbraní podle tiskové agentury Interfax.

Moskva opouští jednání o počtu ozbrojených sil v Evropě

Uljanovského výrok se objevil den poté, kdy Rusko pozastavilo účast na schůzích k dohodě o konvečních ozbrojených silách v Evropě. Platnost samotné dohody Moskva pozastavila už v roce 2007.

Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě omezuje především počet tanků, těžkého dělostřelectva, bojových letounů a vrtulníků mezi Atlantikem a Uralem. Členské země NATO a Varšavské smlouvy ji podepsaly v listopadu 1990. O devět let později byla smlouva v souvislosti se zrušením Varšavské smlouvy revidována. Rusko před osmi lety plnění smlouvy pozastavilo do doby, než revizi ratifikují státy NATO.

Západní země ale odmítly novou verzi smlouvy ratifikovat, dokud Rusko nedostojí svému slibu z roku 1999 a nestáhne své jednotky z Podněstří, oblasti Moldavska ovládané proruskými separatisty. Později odmítavý postoj Západu ještě víc posílil spor s Moskvou ohledně ruské intervence v Gruzii.

Krym patří k Rusku už rok

K anexi Krymu došlo před rokem. Ruský parlament schválil 1. března 2014 záměr prezidenta Putina nasadit na Krymu vojáky kvůli údajné potřebě chránit životy Rusů na Krymu. Ještě 4. března Putin před novináři tvrdil, že na Krymu prý neoperují ruští vojáci, ale jen „ozbrojené síly sebeobrany“.

Pro připojení Krymu k Ruské federaci se 16. března v referendu vyslovilo 96,8 procenta hlasujících. K volebním urnám se dostavilo 83,1 procenta obyvatel Krymu s volebním právem. Spojené státy i Evropská unie referendum odmítly, také OSN později toto všelidové hlasování neuznala.

V konfliktu mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty na východě Ukrajiny dosud zahynulo více než 6000 lidí. Povstalce podle Západu podporuje a vyzbrojuje Rusko, Moskva to ale popírá.