Húsíové změnili světový obchod a působí miliardové škody. Západ si s nimi neví rady, Číně nejspíš vyhovují
Na podzim uplynou dva roky od okamžiku, kdy jemenští povstalci Húsíové začali terorizovat obchodní lodě na pomezí Rudého moře a Adenského zálivu. Řada plavidel od té doby raději obeplouvá Mys Dobré naděje a vyhýbá se Suezskému kanálu. Náklady na přepravu tak výrazně stouply a Egypt přichází měsíčně o stovky milionů dolarů. Samozvané vládce tropických vod nezastavily americké údery a zatím ani Izrael. Panuje podezření, že jim kromě Íránu pomáhají i Rusko a Čína, která tak posílila svůj vliv v regionu.
Izraeli se minulý týden podařilo při vzdušných úderech zlikvidovat vlivné Húsíe v čele s premiérem povstalecké vlády Ahmadem Rahavím. Šlo tak zřejmě o nejvýše postaveného představitele skupiny, kterého židovský stát zlikvidoval od počátku války v Gaze. Húsíové následně pohrozili zintenzivněním svých útoků na Izrael a o víkendu vtrhli do kanceláří OSN a zadrželi několik lidí.
Rostou navíc obavy, že by mohly opět zesílit útoky na moři. Britská vojenská námořní služba UKMTO v neděli večer hlásila nevyjasněný incident v Rudém moři nedaleko saúdskoarabského přístavu Janbú. V pondělí se pak Húsíové přihlásili k zodpovědnosti za útok na izraelský ropný tanker plující pod liberijskou vlajkou. Britové ale tvrdí, že cíl zasažen nebyl. „Posádka byla svědkem dopadu neznámého projektilu v těsné blízkosti svého plavidla a slyšela hlasitou ránu,“ uvedla služba.
Povstalci nabízejí lodím registraci a bezpečí
Húsíové začali na komerční lodě v jemenských vodách útočit v listopadu 2023, nejintenzivněji šikanovali světový obchod následující léto. Poté incidentů ubývalo, až na přelomu minulého a letošního roku ustaly. V červenci však šíitští bojovníci opět obnovili svou námořní aktivitu a potopili dvě nákladní lodě.
„V oblasti Rudého moře jsme zaznamenali období, kdy aktivita trochu poklesla, ale nyní se bohužel opět zvýšila,“ prohlásil na konci srpna Andrew McMellin ze společnosti Markel International, která poskytuje pojištění lodím.
Povstalci se mezitím pokoušejí legitimizovat svou kontrolu nad jemenskými vodami. Za tímto účelem zřídili Centrum pro koordinaci humanitárních operací a zveřejnili seznam často kladených otázek, které se týkají bezpečné plavby kritickou pasáží v oblasti úžiny Bab al-Mandab. Vyzývají přepravní společnosti, aby si u nich podaly žádost o bezproblémové proplutí.
V srpnu rebelové oznámili, že uvalili „sankce“ na 64 společností vlastnících lodě. Všechny jsou nějakým způsobem spojeny s Izraelem. Ostatním plavidlům ale v případě registrace slibují „bezplatnou službu bezpečného tranzitu“. V minulosti přitom OSN obvinila Húsíe z toho, že si účtují poplatky za neútočení na lodě. Tvrdila, že si tak mohou přijít na 180 milionů dolarů měsíčně.
Celkové škody se mohou šplhat do stovek miliard dolarů
Pokud se tvrzení o výběru výpalného zakládá na pravdě, jde jen o malou část škod, kterou povstalci působí světu. The Economist začátkem roku vypočetl, že se jejich celkový rozsah loni vyšplhal na zhruba 200 miliard dolarů. Velká část škod pramení z toho, že hodně lodí od začátku útoků až do současnosti volí delší a nákladnější trasu kolem Afriky namísto Suezským průplavem. Cesta z Asie do Evropy se tak prodloužila až o šest tisíc kilometrů, tedy o deset až čtrnáct dní.
„Náklady pro globální ekonomiku se odrážejí zejména ve vyšších přepravních sazbách a ztracených dnech,“ podotkl magazín. A plavidla, která na původní trase zůstala, musí platit vyšší pojištění. Další škody zahrnují ušlý zisk za poplatky v kanálu pro Egypt, který Káhira za rok 2024 vyčíslila na sedm miliard dolarů. The Economist kalkuluje i s náklady vynaloženými na patrolování v Rudém moři, do kterého se zapojilo několik zemí v čele s Američany a Brity.
CNN na jaře uvedla, že v té době tři týdny trvající vojenský zásah Washingtonu proti Húsíům už stál skoro miliardu dolarů, aniž by přinášel hmatatelné výsledky. „Zničili sice některé pozice, ale to neovlivnilo schopnost Húsíů pokračovat v ostřelování lodí v Rudém moři nebo sestřelování amerických dronů. Mezitím vyčerpáváme zdroje – munici, palivo, čas nasazení,“ citovala tehdy stanice zdroj informovaný o operaci, která nakonec trvala necelé dva měsíce.
Peking údajně dodává rebelům technologie dvojího užití
Platforma The Global Network on Extremism and Technology se v květnu pokusila zmapovat příjmy odbojné skupiny. Tvrdí, že přestože Húsíe podporuje Teherán, nejde o žádnou charitu a rebelové musí vytvářet vlastní příjmy. Kromě výběru zmíněného údajného výpalného píše o pašování íránské ropy do Asie. Povstalci jsou podle ní zběhlí v manipulaci s kryptoměnami, i když přesné transakční mechanismy nejsou známé. Má se však za to, že v tom hraje roli muslimský systém převodu peněz hawala.
Platforma také tvrdí, že Húsíům nejspíše pomáhají i Rusové a Číňané. Americký think tank Stimson Center minulý měsíc uvedl, že Peking poskytuje rebelům technologie dvojího užití jako satelitní zobrazování a součásti dronů. Může jít o součást dohody o tom, že lodě čínských společností budou na kratší přepravní trase v bezpečí, a tím získají konkurenční výhodou nad evropskými rivaly.
„Peking nakonec využil narušení dopravy v Rudém moři k překonání konkurence a rozšíření svého vlivu v globálním obchodu bez přímého vojenského zapojení,“ konstatoval think tank. Čína v poslední době region Blízkého východu a východní Afriky považuje za důležitou arénu, kde se střetává s vlivem USA a snaží se změnit dosavadní světový řád. „Nestabilita způsobená akcemi Húsíů nemusí být Čínou nutně vnímána negativně, zejména pokud oslabuje důvěryhodnost a kontrolu Spojených států,“ dodává think tank.
