Po patnácti měsících od začátku ruské agrese na Ukrajině je zřejmé, že západní tlak na ruské oligarchy má omezené dopady. Hnojivářský miliardář Andrej Melničenko, podle Forbesu nejbohatší Rus současnosti, je sice v EU a ve Švýcarsku na černé listině, stále však nepřišel o trvalý pobyt pod Alpami. Sankcemi rovněž postižený podnikatel v těžbě a hutnictví Ališer Usmanov vyhrál koncem minulého měsíce v Německu soud, který se týkal prohlídek jeho nemovitostí. Bohatí Rusové se mezitím v poklidu usazují v Perském zálivu či Turecku, příkladem je ocelářský magnát Vladimir Lisin.
Informace o válečném pohybu výše majetků ruských oligarchů jsou poměrně nejasné a značně se liší podle různých zdrojů. Forbes v dubnu uvedl, že hodnota majetku ruských dolarových miliardářů se za poslední rok zvýšila o 152 miliard dolarů (3,3 bilionu korun), tedy o více než dvě pětiny. Přispěly k tomu podle něj vysoké ceny přírodních zdrojů. Oligarchové podle něj ale stále nedohnali propad, který zažili bezprostředně po začátku ruské invaze.
Švýcaři se chtějí Melničenka zbavit, prý moc cestuje
Časopis na samý vrchol žebříčku s 25,2 miliardy dolarů umístil Melničenka, jenž získal velké jmění díky podnikání v oblasti hnojiv. Forbes odhadl, že se celková hodnota Melničenkova majetku za poslední rok více než zdvojnásobila. Naproti tomu žebříček Bloomberg Index mu připisuje 11,5 miliardy dolarů a mezi úplnou ruskou špičku ho neřadí.
Melničenko, jenž od roku 2009 žil ve švýcarském Svatém Mořici, se dostal na počátku války na unijní, britský i na švýcarský sankční seznam. Podle dřívějších zpráv se jeho rodina poté uchýlila do Spojených arabských emirátů, kam zřejmě přesunula i část majetku a patrně i byznysu. Alpské zemi se ho však zatím nedaří zcela zbavit.
Někteří členové vlády kantonu Graubünden údajně nyní hájí Melničenkovo trvalé povolení k pobytu před federálními migračními úřady, uvedl SonntagsBlick. Migrační úřad ale argumentuje tím, že miliardář pobývá příliš často mimo zemi. Kanton je známý snahou lákat bohaté cizince, Bern je však už delší dobu pod tlakem, aby zakročil proti ruskému majetku v zemi. Melničenkův případ zřejmě nakonec rozhodne federální soud.
Miliardář se přitom snažil potížím na Západě všemožně vyhnout. Osmého března 2022, tedy těsně před schválením unijních sankcí, se vzdal svých pozic a podílů v uhelné společnosti Suek a hnojivářské skupině EuroChem. Dle dostupných zdrojů je postoupil své manželce srbského původu Alexandře, která se pak rovněž dostala na černou listinu.
Pár se neustále brání a označuje své zařazení mezi lidi spjaté s Kremlem za absurdní. „Pan Melničenko nemá a neměl žádné spojení s ruskou vládou nebo prezidentem Putinem. Opustil Rusko před dvaceti lety a posledních třináct let pobýval ve Švýcarsku,“ argumentovali jeho právníci na jaře v žádosti, aby byl vyňat z kanadských sankcí. Soudí se o to i s unií a Bernem.
Usmanov tvrdí, že pod sankce ho dostalo bohatství, ne konexe s Kremlem
Proti postihům se vehementně brání i Usmanov. Soud ve Frankfurtu nad Mohanem se ho koncem května zastal a rozhodl, že série prohlídek jeho tří německých nemovitostí byla nezákonná. Německé úřady je provedly loni v rámci vyšetřování praní špinavých peněz. Byznysmen, který je považován za blízkého Kremlu, je rovněž prověřován kvůli podezření na daňové úniky a porušování sankcí.
Frankfurtský soud však uvedl, že neexistuje důvod podezřívat Usmanova z praní špinavých peněz. Kritizoval skutečnost, že vyšetřovatelé spoléhali na video na YouTube od skupiny ruského opozičníka Alexeje Navalného a neposkytli další důkazy o nezákonných obchodních praktikách. „Řízení nebylo objektivně oprávněné, ale spíše politicky motivované,“ tvrdí podle Financial Times také jeho právníci a doufají, že německá vláda nyní nahradí škody způsobené nezákonnými vyšetřovacími opatřeními.
Usmanova, jenž má podíl v těžebním a ocelářském gigantu Metalloinvest, oba zmíněné žebříčky řadí do desítky nejbohatších Rusů s majetkem 14,4 miliardy dolarů, respektive 18,7 miliardy. Oligarcha si však stěžuje, že na západní černé listiny ho nedostaly vztahy s Putinem, ale sláva a majetek.
Jako jeden z mnoha ruských miliardářů se kvůli postihům soudí i s Evropskou unií. „Je bohatý, velmi, velmi bohatý a je známý, to jsou důvody sankcí,“ řekl během slyšení tento týden Usmanovův právník Jerome Grand d’Esnon podle Bloombergu.
EU v podobných právních sporech nebývá nejúspěšnější. Podle studie Evropského parlamentu mezi lety 2008 až 2015 prohrála zhruba dvě třetiny pří. Soudy se však mohou táhnout roky a ani úspěšné řízení nemusí znamenat, že se oligarchové k majetku dostanou. Sedmadvacítka totiž vydává každý rok nové seznamy a postižení na nich mohou zůstat s jiným zdůvodněním. V minulosti to byl případ ukrajinského exprezidenta Viktora Janukovyče.
Lisin unijním sankcím dosud uniká
Mezi ruské byznysmeny, kteří podali na sedmadvacítku žalobu, patří i Roman Abramovič, loni donucený prodat fotbalový klub Chelsea. Část majetku se však Abramovičovi ještě před válkou podařilo převést tak, aby ho před postihy uchránil.
Britský The Guardian počátkem roku informoval o tom, že tři týdny před ruským vpádem na Ukrajinu zreorganizoval desítku kont v daňových rájích, aby z nich měly prospěch jeho děti. Kromě bankovních účtů převedl na potomky také nemovitosti, jachty a letadla.
Abramovič nyní patří mezi bohaté Rusy, kteří našli útočiště v Turecku. V Istanbulu si podle některých zdrojů u Bosporské úžiny pronajal rezidenci a jeho jachty zřejmě kotví v tureckých přístavech. Neustále se také spekuluje o tom, že se chystá investovat do tureckého fotbalu, kupříkladu do klubu Beşiktaş.
Bezpečný přístav zřejmě raději hledá i ocelářský magnát Vladimir Lisin, jehož jak Forbes, tak Bloomberg považují za třetího nejbohatšího Rusa. Majoritní vlastník společnosti Novolipetsk Steel (NLMK), která patří mezi největší ruské výrobce oceli, tento měsíc zaregistroval v Abú Dhabí několik kanceláří a založil tam už několik společností, uvedl Bloomberg. Jeho podnikatelské záměry však zatím zůstávají nejasné.
Na Lisina se dosud nevztahují ani unijní, ani britské, ani americké sankce, pouze australské. Panuje přitom podezření, že je výrazně napojen na zbrojařský průmysl a zásobuje velké výrobce, mimo jiné systémů protivzdušné obrany. Dokonce je nevládními organizacemi monitorujícími ruské státní zakázky spojován s jadernými zbraněmi. Koncem minulého roku to uvedli i novináři listu The Times.
Objevily se spekulace o tom, že by mohl být zařazen do připraveného jedenáctého unijního sankčního balíčku. Zatím si však může užívat svého skotského panství a vil na francouzské Riviéře.
