Povolební pád turecké měny pokračuje. Lira se dostala na rekordně nízké hodnoty vůči řadě světových měn včetně české koruny, kdy poprvé stojí méně než jednu korunu. Lira obnovila pokles poté, co v úřadu potvrzený prezident Recep Tayyip Erdoğan představil složení nové vlády.
Vůči americkému dolaru turecká lira od začátku roku oslabila skoro o 12 procent.
Erdoğan si totiž za svého nového ministra financí vybral Mehmeta Şimşeka, někdejšího stratéga americké investiční banky Merrill Lynch. A ten vzápětí naznačil, že s takzvanou erdoganomikou, tedy udržováním nízkých úrokových sazeb navzdory vysoké inflaci, je konec. Podle něj je nutné se v ekonomické politice vrátit k racionálním základům.
Zatímco turecké akcie na to reagovaly růstem, lira padá. Podle analytiků proto, že součástí Erdoğanovy politiky byla i snaha o umělé udržování kurzu domácí měny. To by ale podle slov nového ministra financí mohlo skončit.
Až 85procentní inflace během loňského října začala klesat už před nedávnými volbami, a to i přes nízké sazby tamní centrální banky systematicky ovlivňované Erdoğanem. Do karet přitom investorům může nahrát potenciálně zdrženlivější přístup staronového prezidenta k ekonomice.
„Obecný názor je, že ekonomický management se změní bez ohledu na to, kdo vyhraje,“ řekl už před prvním kolem voleb pro agenturu Reuters zdroj blízký tamní vládě.
Oslabující turecká měna může pomáhat tamním vývozcům. Právě z řad exportérů pak lze hledat vítěze případného dalšího dějství růstu akciového trhu. Ten těží ale z kombinace uvolněné politiky turecké centrální banky i své tradiční role pojistky obyvatelstva proti pádivé inflaci. Jako burzovně nadějné sektory zmiňují analytici akcie mezinárodních leteckých společností či ropných rafinerií.
