„Drahý V.V. Putine, jsme měsíce bez výplat,“ citoval rozzlobené stavaře americký deník The New York Times. Od začátku sankcí vůči Rusku kvůli Krymu a Ukrajině je to podle amerického listu první vážný odpor zdola proti sociální politice Kremlu. Na příjmy obyvatel Ruska dopadají nepřímo i nízké ceny ropy a všeobecně špatná kondice ekonomiky.
Současné dělnické protesty mají v Rusku často charakter divokých stávek, to znamená akcí organizovaných zdola samotnými zaměstnanci bez účasti odborů. Právě odbory mají v Rusku špatnou pověst ještě od časů Sovětského svazu, kdy byly součástí státní moci.
Po vůli politikům
Firmy se za současné situace v Rusku stále vyhýbají masivnímu propouštění. Chtějí tím jednoduše ušetřit na odstupném nebo udržením lokální nízké nezaměstnanosti neztratit přízeň politiků. Často však kvůli tomu nevyplácí mzdy nebo posílají pracovníky domu na nucenou „dovolenou“.
V dubnu ruské podniky podle tamního statistického úřadu dlužily zaměstnancům celkem 56 milionů dolarů. Meziročně je to nárůst o 15 procent.
Stavaři v televizi
Stávka učitelů v Zabajkalsku u hranic s Čínou je podle New York Times prvním podobným protestem pedagogů za poslední roky. Přestali učit, přestože je místní gubernátor vyzýval k návratu do práce z „vlasteneckých důvodů“.
Stavbaři z Dálného východu se nakonec dokonce dostali až do televizní show ruského prezidenta Vladimíra Putina, v níž odpovídal na dotazy občanů. Stávkující dělníky předem kontaktoval štáb státní televize, napsal The New York Times. A jen několik hodin před začátkem vysílání dostali najednou vyplaceno 80 procent dlužných mezd. Putin slíbil, že dostanou všechny peníze. Protestující zaměstnanci však přesto odmítli přistoupit na úplné zamalování vzkazu, který prezidentovi napsali na střechu ubytovny.
