Na vině je samozřejmě inflace, kterou ženou vzhůru dvě věci – západní sankce proti Rusku za anexi Krymu a cena ropy, která se již od podzimu loňského roku drží hluboko pod 100 dolary za barel. Kombinace různých zákazů a zmrazení účtů ruských firem způsobila, že od loňska klesl obchod Ruska s Evropské unie asi o třetinu.
Ruský hrubý domácí produkt se v prvním čtvrtletí propadl o 2,2 procenta, přičemž MMF předpovídá, že pokles za celý rok vyšplhá až na čtyři procenta. Za této situace postihl propad životní úrovně skoro všechny Rusy.
Pro Kreml představuje návrat chudoby výrazný problém. Od nástupu Vladimira Putina se počet oficiálně chudých neustále snižoval ze 42 milionů v roce 2000 (skoro 30 procent populace) až na 15,4 milionu v roce 2012. Napřesrok se trend obrátil a nepodařilo se jej zatím zastavit ani navýšením hranice životního minima.
Přitom podle západních standardů je chudých více než polovina Rusů, neboť jejich příjem nedosahuje 50 až 60 procent průměrné mzdy, která v dubnu letošního roku činila 32 805 rublů (14 045 korun podle včerejšího kurzu).
Válka za sto miliard
Hospodářské ukazatele Ruska se po většinu vlády Vladimira Putina prudce zlepšovaly, takže země počátkem dekády v HDP na obyvatele dostihla středoevropské země jako Polsko či Maďarsko. Anexe Krymu a následná válka na Ukrajině však prozatím stála Rusko přes sto miliard dolarů (odhad premiéra Dmitrije Medveděva), pád dále urychluje propad cen ropy. Nejhorší má Rusko zřejmě ještě před sebou.
