Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk minulý týden sdělil, že na seznamu je 172 lidí a 65 podniků, většinou z Ruska, které „financují terorismus“. Sankce se mají týkat institucí a lidí, kteří podporovali připojení Krymu k Rusku či se podílejí na financování aktivit proruských povstalců bojujících na východě Ukrajiny.
Zákon dává ukrajinské Radě národní bezpečnosti a obrany právo zavést prakticky jakákoli sankční opatření včetně zmrazení účtů, zákazu přeletů letadel, blokování obchodních a licenčních smluv či zastavení tranzitu energetických surovin.
Evropa se bojí o ropu a plyn
Právě možnost zastavení dodávek ropy a plynu do Evropy vyvolává obavy jak evropských zákazníků, tak ruských dodavatelů, kteří ukrajinské ropovody a plynovody využívají.
Ukrajinský plynárenský podnik Naftogaz už dříve uvedl, že je ochoten i nadále zajišťovat bezproblémovou přepravu ruského plynu do Evropy, i když Kyjev uvalí vlastní sankce na Rusko.
„Naftogaz ujišťuje o své ochotě pokračovat v hladké přepravě zemního plynu evropským spotřebitelům,“ sdělil podle Reuters generální ředitel podniku Andrij Kobolev.
Pár dní po ruském embargu
Návrh Kyjeva přichází pár dní poté, co ruská vláda vyhlásila roční embargo na dovoz potravinářských výrobků ze západních zemí. Rusko se kromě toho chystá zakázat tranzitní lety ukrajinských aerolinek přes své území a zákaz zvažuje i pro tranzitní lety aerolinek z EU a USA do Asie.
Moskva těmito opatřeními reaguje na západní sankce vyhlášené za ruskou podporu východoukrajinských vzbouřenců. Bez odpovědi prý Rusko nenechá ani ukrajinské sankce. „Sankční seznam je jen opatřením, které má Západu dokázat, že je Ukrajina na jeho straně,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.
