Všeobecně se předpokládalo, že Sarkozyho opětovný vstup do politiky v roce 2014 souvisí s jeho chutí bojovat o znovuzvolení hlavou státu. Oficiálně kandidaturu oznámil koncem srpna. „Cítím, že mám v pohnutých časech naší historie sílu vést tento boj,“ napsal na sociální síti.
V kampani nijak překvapivě využívá současných nálad ve společnosti, čímž nejen láká voliče, ale zároveň se pokouší oslabit dva předpokládané rivaly. Sliby o tvrdším přístupu k přistěhovalcům a zachování sekulární podoby Francie se snaží odlákat voliče krajně pravicové Národní frontě Marine Le Penové. Zároveň označuje za nedostatečná bezpečnostní opatření současného prezidenta Françoise Hollanda a hlásá, že zajistí klid všem obyvatelům země.
„Není to tak dávno, co jsme byli označováni za fašisty, když jsme mluvili o imigraci, identitě a odebírání občanství. Ale myšlení se změnilo, masy se bouří a lidé stále hlasitěji říkají: už toho bylo dost,“ řekl jednašedesátiletý politik počátkem léta svým příznivcům. Nedávno uvedl, že v případě zvolení zavede celostátní zákaz plavek typu burkiny. Jejich oblékání označil za politický akt a provokaci.
Mezi jeho další plány patří kupříkladu zákaz podávání nevepřové alternativy ve školních jídelnách. Sarkozy v tuto chvíli není favoritem klání o pravicovou nominaci, které se uskuteční v listopadu. V průzkumech nad ním vede někdejší premiér, starosta Bordeaux Alain Juppé. Některá šetření ale naznačují, že se rozdíl mezi nimi tenčí. Juppé se Francouze pokouší zaujmout umírněností a vyhrocenou atmosféru kolem některých témat se snaží uklidnit.
„Francie je rozmanitá a to je fakt. Nemáme všichni stejný původ, stejnou barvu kůže nebo náboženství a to je třeba respektovat,“ podotýká. „Nikdy nebudu zneužívat strach a apelovat na základní lidské instinkty. Chci přinášet naději,“ dodává.
Intenzivní kampaň
Experti upozorňují na to, že Sarkozy na sebe dokáže upoutat mediální pozornost a má tak šanci svého soka díky intenzivní kampani porazit. Připouštějí však, že exprezidenta čeká náročná bitva. „Jeho hlavním problémem je, že už byl u moci a na jejím vrcholu byl v roce 2012 poražen,“ řekl The Financial Times Jérôme Fourquet z průzkumné agentury Ifop. Podle něj Sarkozyho odpůrci jistě připomenou, že snížil počet policistů a zúžil síť agentů zpravodajských služeb.
„Existuje velký rozdíl mezi jeho tvrdým postojem k bezpečnosti a realitou reforem, které zaváděl jakožto prezident,“ podotkl.
Návrat může Sarkozymu zkomplikovat i případný soud související s financováním jeho předchozí kampaně. Pařížská prokuratura ho podezírá z podvodů, rozhodnout o zahájení procesu by se mělo do měsíce.
| Hollandovi roste na levici konkurence |
|---|
| S trochou nadsázky by se dalo říct, že posledním velkým úspěchem prezidenta Françoise Hollanda byla porážka Nicolase Sarkozyho ve volbách v roce 2012. Ve funkci ho provází mimořádně nízká popularita. Momentálně je s jeho prací spokojeno jen osmnáct procent Francouzů. Přesto není vyloučené, že se pokusí v úřadě udržet. |
| Hollande je v době zvýšeného rizika terorismu v nelehké situaci. Občané od něj chtějí výsledky, pravicová opozice ho tlačí k tvrdším opatřením, spolustraníci naopak nechtějí slyšet o omezování svobod. Vláda mimo jiné zesílila zpravodajskou činnost a prodlužováním výjimečného stavu zjednodušuje práci bezpečnostním složkám. Prezident si je přesto vědom, že v této oblasti nemůže před voliči konkurovat pravicovým sokům, kteří kupříkladu volají po preventivním zadržení potenciálních teroristů. |
| „Socialistický kandidát nemá žádnou šanci soupeřit na této frontě, protože ostatní vždycky zajdou dál,“ podotkl nedávno. Bezpečnost podle průzkumu jako hlavní problém v současnosti vnímá 58 procent Francouzů, další témata se tak odsouvají do pozadí. Přestože se míra nezaměstnanosti pohybuje kolem deseti procent a řadí tak zem do nejhorší třetiny EU, považuje ji za nejožehavější záležitost 17 procent tázaných. |
| Prezident však nedokázal přesvědčit obyvatele o svých schopnostech ani před útoky, kdy od něj očekávali hlavně pomoc při tvorbě nových míst a nastartování ekonomiky. Ani na tomto poli ale nebyl ve snadné pozici a o zpružnění trhu práce sváděl těžký boj. Prosazování změn provázely stávky a protesty, bouřilo se proti nim i levicové křídlo socialistů. Vláda nakonec při zavádění reforem zákoníku práce obešla parlament. V tuto chvíli není jisté, zda vůbec bude Hollande o obhajobu křesla usilovat. |
Le Penová slibuje referendum o frexitu
Dlouhodobá kritička přistěhovalectví, islámu a Evropské unie Marine Le Penová by si pro svůj boj o prezidentský úřad nemohla přát lepší načasování. Podle průzkumů by šéfka krajně pravicové Národní fronty (FN) hladce postoupila do druhého kola. Očekává se však, že v rozhodujícím duelu stejně jako její otec Jean-Marie v roce 2002 narazí na sjednocený odpor příznivců ostatních kandidátů a zvítězí představitel umírněné pravice.
„Prezidentská kampaň, která právě začíná, není jako předešlé. Následujících osm měsíců rozhodne o osudu našeho národa nejen na příštích pět let, ale na mnohem delší dobu. Možná navždy,“ burcovala Le Penová uplynulý víkend své příznivce na venkově. Její taktikou je oslovovat „zapomenuté Francouze“, kteří mají pocit, že je ostatní politici přehlížejí. Jedním z jejích silných témat je kritika Bruselu.
Chválí britské rozhodnutí zrušit členství v EU a slibuje, že v případě svého zvolení vypíše ve Francii obdobné referendum. Politička se však především veze na vlně obav Francouzů z terorismu a diskuzí o zachování sekulární podoby země. Aktuální nálady napomáhají její snaze zbavit FN nálepky extremistické strany.
Protože však má na tomto poli silnou konkurenci nejen v podobě Nicolase Sarkozyho, snaží se voliče přesvědčit o tom, že jako jediná má nezištné úmysly. „Jsem plně nezávislá na silách, kterým se ostatní podřídili, jmenovitě na penězích. Ať už pocházejí z Kataru nebo velkých bank a nadnárodních firem, které si koupí všechno,“ přesvědčovala posluchače Le Penová.
Peníze jsou přitom pro její partaj velký problém. NF se patrně dosud nepodařilo zajistit dostatek prostředků na financování kampaně. Žádá o půjčky i v zahraničí a hojně se spekulovalo o tom, že si její přízeň kupuje Kreml.
