Sarkozy zadržen. Francouzská policie ho viní z ovlivnění vyšetřování

Nicolas Sarkozy

Nicolas Sarkozy Zdroj: CTK

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy byl v úterý dopoledne umístěn do vazby. Protikorupční policie ho chce podle agentury AFP vyslechnout kvůli jeho případné roli v korupční kauze.

Policie zjišťuje, zda se Sarkozy nesnažil od prokuratury získat důvěrné informace výměnou za příslib prestižního postu a zda někdo Sarkozymu nedal informaci o odposlechu jeho telefonátů. Četníci v případu od pondělí vyslýchají také Sarkozyho advokáta Thierryho Herzoga dva členy prokuratury Gilberta Aziberta a Patricka Sassousta.

Protikorupční policie prověřuje, zda někdo neoprávněně neinformoval Sarkozyho o tom, že jeho telefonické hovory byly loni odposlouchávány. Toto mimořádné opatření týkající se bývalého prezidenta justice nařídila v případu podezření, že bývalý libyjský diktátor Muammar Kaddáfí financoval Sarkozyho vítěznou volební kampaň v roce 2007.

Obrat ve vyšetřování

Náhlý obrat ve vyšetřování, které ohledně podezření z korupce začalo 26. února, přišlo v době, kdy Sarkozy je v zemi stále více zmiňován jako možný zachránce své pravicové strany UMP, která se ocitla v bezprecedentní krizi v důsledku skandálu kolem falešných faktur. Sílí hlasy, aby se Sarkozy vrátil do čela strany a v příštích volbách opět usilovat o prezidentský úřad.

Sarkozyho vazba může trvat 24 hodin, následně ji je možné o dalších 24 hodin prodloužit. Podle webu deníku Le Figaro exprezident na základě předvolání přijel na protikorupční oddělení policie v pařížském předměstí Nanterre krátce před 8:00 SELČ. Bude prý vyslýchán více než čtyři hodiny.

Až pět let "natvrdo" a pokuta až půl milionu eur

Po ukončení zadržení policie ve Francii buď podezřelou osobu propustí na svobodu nebo předá vyšetřujícímu soudci. Ten má podle webu deníku Le Monde se Sarkozym tři možnosti: osobu obvinit a uvalit na ni vazbu, dále ji vyšetřovat jako podezřelou či jen vést v případu jako svědka.

Podle Le Mondu se v souvislosti se zadrženými hovoří o úplatkářství, které se ve Francii trestá až pětiletým nepodmíněným vězením a pokutou až 500 tisíc eur (13,7 milionu korun).

Sarkozy je prvním zadrženým prezidentem

Vyslýchán na policii jako podezřelý byl i bývalý prezident z let 1995-2007 Jacques Chirac, ale Sarkozy je prvním exprezidentem páté republiky, který byl formálně zadržen. Podle webu deníku Le Figaro si to vyžádala procedura, podle níž policie dotyčného formálně zadrží, když ho má vyslýchat déle než čtyři hodiny.

Mluvčí levicové francouzské vlády k zadržení pravicového exprezidenta řekl, že Sarkozy je ve vztahu k justici „člověk jako každý jiný“. „Justiční orgány vyšetřují a musejí to dokončit,“ citoval Reuters mluvčího Stephanea Le Folla.

Vizitka francouzského exprezidenta Nicolase Sarkozyho (59)
Za pět let vlády (květen 2007-květen 2012) se z politické hvězdy stal jedním z nejméně populárních prezidentů francouzské páté republiky. Vysloužil si přezdívku hyperprezident pro své angažmá v řadě větších mezinárodních problémů; doma ale tento pravicový prezident prosadil mnoho nepopulární kroků a nesplnil řadu slibů, takže křeslo ve volbách v roce 2012 už neobhájil.
Na zahraniční politické scéně se zapsal pozitivně, mj. vrátil Francii do struktur NATO, dohodl klid zbraní v ruskogruzínském sporu o Jižní Osetii a výrazné bylo za něj i předsednictví Francie v EU. Francie také jako první země v roce 2011 vyslala své stíhačky nad občanskou válkou zmítanou Libyi.
Doma se zviditelnil například tažením proti nelegálním přistěhovalcům, v němž si v mnohém nezadal s krajní pravicí; prosadil též zákon o zákazu zahalování muslimských žen či penzijní reformu zvyšující mj. věk odchodu do důchodu z 60 na 62 let. Neustál ekonomickou krizi, když v lednu 2012 ratingová agentura Standard & Poor’s odebrala Francii nejvyšší rating AAA.
Nicolas Paul Stéphane Sarközy de Nagy-Bocsa se narodil 28. ledna 1955 v Paříži maďarskému šlechtici a Francouzce řecko-židovského původu. Vystudoval práva na pařížské univerzitě Paris X Nanterre; úřad advokáta ale nevykonával dlouho.
Na politické kolbiště vstoupil jako 23letý, když se stal radním pařížského předměstí Neuilly-sur-Seine jako člen neogaullistické strany Sdružení pro republiku (RPR, dnes UMP; straně od prosince 2004 do května 2007 též předsedal). V roce 1983 se stal na této radnici starostou, jímž byl až do května 2002. V roce 1988 byl poprvé zvolen poslancem Národního shromáždění.
První ministerský úřad zastával u premiéra Eduarda Balladura, když od března 1993 do května 1995 šéfoval ministerstvu rozpočtu a byl zároveň mluvčím vlády. Do vlády usedl opět až v květnu 2002, kdy se stal ministrem vnitra (do března 2004); poté do listopadu 2004 šéfoval ministerstvu financí. Od června 2005 do března 2007 byl opět ministrem vnitra, než se v květnu 2007 stal prezidentem.
Pozornost vzbudil Sarkozy i tím, když se v prezidentském úřadu v únoru 2008 oženil s italskou zpěvačkou a exmodelkou Carlou Bruniovou (46); v říjnu 2011 se jim narodila dcera Julia. Z předchozích dvou manželství má Sarkozy tři syny.
Po porážce v prezidentských volbách v roce 2012 se stáhl z politiky. Letos se ale začaly objevovat zprávy, že by mohl aspirovat na další prezidentský mandát ve volbách v roce 2017.
Politické body na všech frontách ztratil letos na jaře. Po zjištění, že vyšetřovatelé odposlouchávali některé jeho telefonické hovory kvůli údajnému nelegálnímu financování jeho někdejší kampaně, přirovnal postup vyšetřovatelů k praktikám bývalé tajné služby Stasi ve východním Německu.
Vyšetřovatelé se zabývají několika kauzami, v nichž figuruje Sarkozyho jméno v souvislosti nelegálním financováním jeho kampaně v roce 2007 i v roce 2012; objevilo se i podezření, že na jeho prezidentskou kampaň v roce 2007 přispěl i někdejší libyjský diktátor Muammar Kaddáfí.
Loni na jaře byl Sarkozy vyslýchán jako podezřelý kvůli zneužití peněz miliardářky a dědičky kosmetického gigantu L'Oréal Liliane Bettencourtové pro svou volební kampaň v roce 2007. V říjnu bylo Sarkozyho vyšetřování zastaveno, u ostatních osob obviněných v též kauze ale pokračovalo.