Současný záchranný program vyprší na konci měsíce. Atény jeho nynější podobu odmítají a chtějí se dohodnout na nové formě pomoci. Mluvčí nové řecké levicové vlády o víkendu prohlásil, že země dál odmítá akceptovat mezinárodní záchranné programy podobné těm, které s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) dohodly předchozí řecké vlády. Německý ministr financí vyjádřil pochybnosti nad tím, zda se Euroskupině podaří najít řešení ohledně řeckého dluhu.
„Z toho, co jsem o víkendu zaslechl o technických rozhovorech, jsem velmi skeptický, dostaneme ale dnes zprávu a pak uvidíme,“ řekl ministr v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Deutschlandfunk. Berlín si odchod Řecka z eurozóny nepřeje. Nová vláda v Aténách ale musí splnit základní podmínky záchranného programu, řekl ministr, podle něhož se řecký kabinet chová „dost nezodpovědně“.
Janis Varufakis: Peníze byly nasazeny k tomu, aby zachránily banky, a to především ty německé a francouzské, před dalšími ztrátami
Francouzský ministr financí Michel Sapin prohlásil, že tvrdý postoj Berlína na jednáních o řeckém dluhu je správný. Je ale také třeba přiznat, že v Řecku došlo ke změně vlády. „Němci mají z určitého úhlu pohledu pravdu. Řecko, nikoli současná vláda, ta země podepsala řadu dohod. Tyto dohody musí dodržovat nezávisle na změně vlády. Avšak Řekové tvrdí, a mají pravdu, já je podporuji, 'právě jsme změnili vládu, takže nebudeme dělat všechno jako dřív',“ řekl podle agentury Reuters Sapin francouzským médiím. „To, co musíme najít, je způsob, jak fungovat společně,“ prohlásil také.
Podle Schäubleho nejde o to najít kompromis kvůli kompromisu, ale o to zůstat na cestě, která Řecku jednou umožní hospodařit tak, aby se obešlo bez pomoci ostatních.
Varufakis: Evropské peníze pomáhaly bankám, ne Řecku
Peníze z evropských záchranných balíčků nepomáhaly řecké ekonomice, ale zahraničním bankám. V nejnovějším čísle německého týdeníku Der Spiegel to tvrdí řecký ministr financí Janis Varufakis. Vyzval rovněž k ukončení úsporné politiky, kterou po Řecku žádají mezinárodní věřitelé.
„Až 90 procent peněz ze záchranných programů do Řecka nikdy nedorazilo,“ řekl Varufakis. „Peníze byly nasazeny k tomu, aby zachránily banky, a to především ty německé a francouzské, před dalšími ztrátami,“ zdůraznil.
„Němci by měli vědět, že svými penězi nepomáhali Řecku, ale bankám. Podle mě to byla chyba, peníze zmizely v černé díře,“ podotkl řecký ministr. Za omyl označil rovněž pokračování tlaku na reformy. „Úsporná politika problémy neřeší, naopak je zhoršuje,“ řekl a vyzval evropské partnery k zajištění investic v Řecku, které by umožnily zemi hospodářský růst.
Opětovně také vyzval mezinárodní věřitele, aby odepsali část řeckých dluhů. „Všichni vědí, že Řecko nedokáže unést svou dluhovou zátěž,“ řekl Varufakis. „Restrukturalizace dluhu by Řecku umožnila hospodářské zotavení. Je to v zájmu německých i evropských občanů,“ uvedl.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech ve výši 240 miliard eur (6,7 bilionu korun). Výměnou za úvěrovou pomoc musela vláda zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel.
Bankrot ale hrozí Řecku i nadále. Země je stále závislá na zahraniční pomoci a současný podpůrný program skončí na konci února. Nová řecká levicová vláda však odmítá jeho prodloužení za současných podmínek. Ostatní země eurozóny, hlavně Německo, ale trvají na tom, že Řekové musí plnit závazky, které na sebe vzali.
