Podle Schäubleho může trvat roky, než úspory ponesou své ovoce. „Můžeme zažít sedm hubených let ve světové ekonomice,“ řekl Schäuble a poukázal na „vztah mezi krátkodobými bolestnými opatřeními a dlouhodobým ziskem“.
Německý ministr financí také zdůraznil nutnost užší spolupráce v oblasti hospodářské politiky v Evropě pro zajištění dlouhodobého růstu.
„Zásadní je okamžitá fiskální konsolidace a strukturální reformy v Itálii, ve Španělsku a Řecku,“ uvedl Schäuble.
Německo je podle něj připraveno v Evropě určovat směr, i když pro některé iniciativy zprvu nebude v Evropě širší konsensus. Zmínil například plán na daň z finančních transakcí nebo zákaz tzv. obchodů nakrátko.
Přední ekonomové varují před přílišným utahováním opasků
Proti evropské strategii bojovat s dluhovou krizí jedním úsporným balíčkem za druhým se neprotestuje pouze v ulicích Atén nebo Madridu. Ani někteří odborníci neskrývají svou kritiku. Varování zněla i na setkání předních ekonomů poctěných Nobelovou cenou, kterého se Schäuble účastnil.
Hlavní výtka je jednoduchá – úsporná opatření brzdí ekonomický růst. „Sázka na úsporná opatření se zkouší znova a znova,“ řekl laureát z roku 2001 Joseph Stiglitz s odkazem na velkou hospodářskou depresi ve Spojených státech v roce 1929 nebo krize v Argentině a Asii.
„Téměř ve všech případech je ale pak scénář stejný. Ekonomika jde z poklesu do recese a z recese do deprese. Proč to teď dobrovolně dělají evropské státy, nechápu,“ dodal Stiglitz.
Další z držitelů Nobelovy ceny Eric Maskin se Stiglitzem souhlasí. „Úsporná opatření situaci pouze zhoršují,“ řekl. Většina předních ekonomů přesto vyjádřila naději, že se Evropě podaří s hospodářskými problémy dříve nebo později vyrovnat. „Evropa musí hlavně ozdravit svůj finanční systém. Věřím, že to lze udělat v průběhu příštích dvou let,“ podotkl Robert Mundell, laureát Nobelovy ceny z roku 1999.
Čtete rádi E15.cz? Nominujte nás v anketě v kategorii zpravodajství.
