Schází se záchranný summit. Něco vymyslet musí | e15.cz

Schází se záchranný summit. Něco vymyslet musí

ilustrační foto
ilustrační foto
• 
ZDROJ: ctk
Igor Záruba

Igor Záruba, vrb

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Evropa počítá hodiny a minuty: v Bruselu se schází mimořádný summit eurozóny, který má rozhodnout o budoucnosti projektu společné měny. Trhy a ekonomové se dožadují jasného poselství, že Evropa euroklub udrží. Německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Sarkozy se ještě v noci na dnešek dohodli na společné pozici pro pomoc Řecku. Podrobnosti nezveřejnili, údajně se ale shodli na zahrnutí soukromého sektoru. Naopak plán nové daně pro banky zatím padl, informovala agentura Reuters.

„Seškrtejte dluhy na polovinu,“ ozvali se například včera na stránkách deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung členové německé Rady odborníků pro posouzení národohospodářského vývoje, největší tamní autority v oboru. „Nic není nemožné,“ napsal Handels-blatt.

Jisté je, že bez konkrétního závěru účastníci dnešního summitu předstoupit před veřejnost nemohou. Na to je tlak příliš velký, shodují se všichni.

Nutným předpokladem pro úspěch jednání je společná pozice Německa a Francie - dvou klíčových zemí 17členné eurozóny. Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy se dohodli na společném postoji k pravidlům druhého záchranného balíku pro Řecko jen pár hodin před summitem. Jasné řešení dluhové situace Atén je teď klíčové i pro další státy, v případě dalšího přešlapování hrozí šíření dluhové krize do dalších zemí jako Itálie nebo Španělsko.

Podle informací agentury Reuters nebude součástí nového záchranného balíku pro Řecko zvažovaná nová daň pro evropský bankovní sektor, která během pěti let měla vynést asi 50 miliard eur. Zástupci měnové unie dají naopak nejspíš přednost zpětnému odkupu řeckých dluhopisů ze současného záchranného fondu eurozóny (EFSF). Tvrdí to důvěryhodné zdroje ČTK.

Střední cesta

Nejpravděpodobnějším a současně hodně nestabilním scénářem, jak rokování dopadne, je setrvání Evropské unie a jejích nejvyšších institucí v dosavadním patovém stavu. Hlavní obrysy tohoto postupu, k němuž je možné přihodit libovolné množství podscénářů, spočívají v tom, že společná měna euro zůstane zachována a že silné eurostáty budou nadále finančně podporovat ty slabší. Zároveň se donátoři, dříve nebo později, odhodlají k restrukturalizaci dluhu některé z periferních ekonomik. Kupříkladu postiženého Řecka.

Pro vysokou pravděpodobnost tohoto postupu hovoří to, že politicky jde o nejméně razantní počin s minimem odvahy. Za druhé se tímto směrem ubíraly a ubírají všechny dosavadní návrhy: ať už šlo o eurobondy, dodatečné půjčky pro Atény či seškrtání závazků.

Předseda Evropské komise José Barroso vyzval účastníky vrcholné schůzky, aby pracovali s plným nasazením. „Musí být přijaty závěry ohledně zajištění platební schopnosti v Aténách, o zapojení soukromého sektoru a o poloze Evropského fondu finanční stability,“ uvedl. Pozorovatelé jsou přesvědčeni, že jde o nátlak na váhavé NěmeckoAutor: reuters

Federace

Méně schůdnější možností je vize „velké“ unie. Její zastánci se pohybují zejména v bankách a zdůrazňují, že by toto řešení trhy zklidnilo. Klíčem má být „zespolečenštění“ garancí za veškeré závazky v euroklubu – eurodluhy by nemohl nikdo ořezat. Počítá se také s existencí různých peněžních transferů, které by šly opět od silnějších ke slabším. Spolek má podle zastánců této myšlenky vést silná eurovláda, chaos by vystřídala stabilita.
Potíž je v tom, že o takovémto federálním uspořádání nechtějí mnozí politici a poslanci ani slyšet. S odkazem na německý politický systém připomínají, že mohou vzniknout finanční struktury, jež se vymknou politice z kontroly.

Nicolas Sarkozy, Angela MerkelováAutor: profimedia.cz, isifa

Rozpad

Kolaps měnové unie vypadá jako nemyslitelný, jenže poslední dobou se o něm mluví čím dále více a stále hlasitěji. Není sporu, že takovýto radikální řez by potěšil celé řady politiků a voličů, zejména v hospodářsky vyspělejších státech. Volání po návratu německé marky z nedávné minulosti je součástí tohoto proudu. Ovšem čistě pragmatické důvody hovoří jednoznačně proti.

Výhodu spočívající v posílení konkurenceschopnosti (již varianty jedna a dvě neřeší) stejně jako fakt, že by se na nohy postavily do jisté míry domácí banky (jimž by šlo k duhu tištění nových peněz, jako tomu bylo v USA), by smazal politický zmatek a nutnost následného oddlužení. Protože jinak by toto krajní řešení ztratilo jakýkoli smysl.

Platí navíc pravidlo, že bez tlaku silnějších na slabší eurozónu nikdo neopustí. Tak daleko to dnes v Bruselu rozhodně nezajde. Riziko je příliš velké. Představuje ho dominový efekt, neboť odpadlíka by následovali další. Ti všichni by zůstali viset na kapačkách něčí pomoci. Bývalý klub nevýjímaje.

Největší věřitelé v miliardách eur
National BOG 12,882
EFG Eurobank 8,739
Piraeus Bank 8,114
ATE Bank 7,85
Alpha Bank 5,475
TT Hell. Postbank 5,313
BNP Paribas 4,995
Dexia 3,461
Marfin Popular 3,407
Commerzbank 3,043
Caixa Geral 6,53
Banco Comercial 5,828
Banco BPI 3,895
Santander 3,631
Espírito Santo 2,683
BNP Paribas 2,033
Dexia 1,926
Barclays 1,174
Credit Agricole 1,108
DZ Bank 0,992
Intesa Sanpaolo 57,622
UniCredit 47,445
Monte DPDS 32,017
BNP Paribas 24,114
Dexia 15,009
Banco Popolare 11,758
Commerzbank 10,132
UBI Banca 10,132
Credit Agricole 10,122
Hypo Real Estate 7,138
Allied Irish 5,043
Bank of Ireland 3,269
Irish Life 1,852
BNP Paribas 0,497
Deutsche Bank 0,476
Société Générale 0,441
Barclays 0,406
RBS Group 0,402
Danske bank 0,368
Bank of Cyprus 0,322
BBVA 53,451
Santander 41,807
Caja Barcelona 34,331
BFA-Bankia 25,382
Popular Espanol 8,874
Caja Espana 7,557
Sabadell 7,295
Caja Mediterraneo 5,587
Barclays 5,495
Banca Civica 4,747

Pramen EBA

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery