Schází se záchranný summit. Něco vymyslet musí

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: ctk

Evropa počítá hodiny a minuty: v Bruselu se schází mimořádný summit eurozóny, který má rozhodnout o budoucnosti projektu společné měny. Trhy a ekonomové se dožadují jasného poselství, že Evropa euroklub udrží. Německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Sarkozy se ještě v noci na dnešek dohodli na společné pozici pro pomoc Řecku. Podrobnosti nezveřejnili, údajně se ale shodli na zahrnutí soukromého sektoru. Naopak plán nové daně pro banky zatím padl, informovala agentura Reuters.

„Seškrtejte dluhy na polovinu,“ ozvali se například včera na stránkách deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung členové německé Rady odborníků pro posouzení národohospodářského vývoje, největší tamní autority v oboru. „Nic není nemožné,“ napsal Handels-blatt.

Jisté je, že bez konkrétního závěru účastníci dnešního summitu předstoupit před veřejnost nemohou. Na to je tlak příliš velký, shodují se všichni.

Nutným předpokladem pro úspěch jednání je společná pozice Německa a Francie - dvou klíčových zemí 17členné eurozóny. Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy se dohodli na společném postoji k pravidlům druhého záchranného balíku pro Řecko jen pár hodin před summitem. Jasné řešení dluhové situace Atén je teď klíčové i pro další státy, v případě dalšího přešlapování hrozí šíření dluhové krize do dalších zemí jako Itálie nebo Španělsko.

Podle informací agentury Reuters nebude součástí nového záchranného balíku pro Řecko zvažovaná nová daň pro evropský bankovní sektor, která během pěti let měla vynést asi 50 miliard eur. Zástupci měnové unie dají naopak nejspíš přednost zpětnému odkupu řeckých dluhopisů ze současného záchranného fondu eurozóny (EFSF). Tvrdí to důvěryhodné zdroje ČTK.

Střední cesta

Nejpravděpodobnějším a současně hodně nestabilním scénářem, jak rokování dopadne, je setrvání Evropské unie a jejích nejvyšších institucí v dosavadním patovém stavu. Hlavní obrysy tohoto postupu, k němuž je možné přihodit libovolné množství podscénářů, spočívají v tom, že společná měna euro zůstane zachována a že silné eurostáty budou nadále finančně podporovat ty slabší. Zároveň se donátoři, dříve nebo později, odhodlají k restrukturalizaci dluhu některé z periferních ekonomik. Kupříkladu postiženého Řecka.

Pro vysokou pravděpodobnost tohoto postupu hovoří to, že politicky jde o nejméně razantní počin s minimem odvahy. Za druhé se tímto směrem ubíraly a ubírají všechny dosavadní návrhy: ať už šlo o eurobondy, dodatečné půjčky pro Atény či seškrtání závazků.

Předseda Evropské komise José Barroso vyzval účastníky vrcholné schůzky, aby pracovali s plným nasazením. „Musí být přijaty závěry ohledně zajištění platební schopnosti v Aténách, o zapojení soukromého sektoru a o poloze Evropského fondu finanční stability,“ uvedl. Pozorovatelé jsou přesvědčeni, že jde o nátlak na váhavé NěmeckoPředseda Evropské komise José Barroso vyzval účastníky vrcholné schůzky, aby pracovali s plným nasazením. „Musí být přijaty závěry ohledně zajištění platební schopnosti v Aténách, o zapojení soukromého sektoru a o poloze Evropského fondu finanční stability,“ uvedl. Pozorovatelé jsou přesvědčeni, že jde o nátlak na váhavé Německo|reuters

Federace

Méně schůdnější možností je vize „velké“ unie. Její zastánci se pohybují zejména v bankách a zdůrazňují, že by toto řešení trhy zklidnilo. Klíčem má být „zespolečenštění“ garancí za veškeré závazky v euroklubu – eurodluhy by nemohl nikdo ořezat. Počítá se také s existencí různých peněžních transferů, které by šly opět od silnějších ke slabším. Spolek má podle zastánců této myšlenky vést silná eurovláda, chaos by vystřídala stabilita.
Potíž je v tom, že o takovémto federálním uspořádání nechtějí mnozí politici a poslanci ani slyšet. S odkazem na německý politický systém připomínají, že mohou vzniknout finanční struktury, jež se vymknou politice z kontroly.

Nicolas Sarkozy, Angela MerkelováNicolas Sarkozy, Angela Merkelová|profimedia.cz, isifa

Rozpad

Kolaps měnové unie vypadá jako nemyslitelný, jenže poslední dobou se o něm mluví čím dále více a stále hlasitěji. Není sporu, že takovýto radikální řez by potěšil celé řady politiků a voličů, zejména v hospodářsky vyspělejších státech. Volání po návratu německé marky z nedávné minulosti je součástí tohoto proudu. Ovšem čistě pragmatické důvody hovoří jednoznačně proti.

Výhodu spočívající v posílení konkurenceschopnosti (již varianty jedna a dvě neřeší) stejně jako fakt, že by se na nohy postavily do jisté míry domácí banky (jimž by šlo k duhu tištění nových peněz, jako tomu bylo v USA), by smazal politický zmatek a nutnost následného oddlužení. Protože jinak by toto krajní řešení ztratilo jakýkoli smysl.

Platí navíc pravidlo, že bez tlaku silnějších na slabší eurozónu nikdo neopustí. Tak daleko to dnes v Bruselu rozhodně nezajde. Riziko je příliš velké. Představuje ho dominový efekt, neboť odpadlíka by následovali další. Ti všichni by zůstali viset na kapačkách něčí pomoci. Bývalý klub nevýjímaje.

Největší věřitelév miliardách eur
National BOG12,882
EFG Eurobank8,739
Piraeus Bank8,114
ATE Bank7,85
Alpha Bank5,475
TT Hell. Postbank5,313
BNP Paribas4,995
Dexia3,461
Marfin Popular3,407
Commerzbank3,043
Caixa Geral6,53
Banco Comercial5,828
Banco BPI3,895
Santander3,631
Espírito Santo2,683
BNP Paribas2,033
Dexia1,926
Barclays1,174
Credit Agricole1,108
DZ Bank0,992
Intesa Sanpaolo57,622
UniCredit47,445
Monte DPDS32,017
BNP Paribas24,114
Dexia15,009
Banco Popolare11,758
Commerzbank10,132
UBI Banca10,132
Credit Agricole10,122
Hypo Real Estate7,138
Allied Irish5,043
Bank of Ireland3,269
Irish Life1,852
BNP Paribas0,497
Deutsche Bank0,476
Société Générale0,441
Barclays0,406
RBS Group0,402
Danske bank0,368
Bank of Cyprus0,322
BBVA53,451
Santander41,807
Caja Barcelona34,331
BFA-Bankia25,382
Popular Espanol8,874
Caja Espana7,557
Sabadell7,295
Caja Mediterraneo5,587
Barclays5,495
Banca Civica4,747

Pramen EBA