„Německo potřebuje nový velký soubor reforem. Jen takto si dlouhodobě udrží růst,“ uvedl pro deník Handelsblatt jako hlavní důvod, proč by se měl kabinet Angely Merkelové rozhoupat k podobnému počinu, který on sám odstartoval vystoupením ve Spolkovém sněmu na jaře 2003.
Schröder, který působí po skončení politické kariéry jako právník a lobbista, volá především po zvýšení míry zaměstnanosti. Vadí mu náznaky, že by vládní garnitura CDU/CSU a FDP mohla vzít zpět zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu. „Penze v 67 letech je správná věc,“ tvrdí Schröder.
Někdejší kancléř, který měl po příchodu 21. století co do činění s pětimilionovou armádou nezaměstnaných, provedl řadu sociálně citlivých řezů, které by slušely spíše pravici než levici.
Lidi bez práce se například pokusil motivovat k návratu na trh sérií takzvaných Hartzových reforem. Jejich prosazení mu mnozí kritici nezapomněli dodnes. Agenda 2010, jejíž byly všechny tyto kroky součástí, rozdělila ostatně i SPD a vedla k odštěpení frakce s názvem WASG (Volitelná práce a sociální spravedlnost). Ta se posléze spojila s postkomunistickou PDS a vytvořila dnešní stranu Linke (Levice).
Schröder se rovněž přimlouvá za ukotvení kvót pro zastoupení žen v manažerských orgánech v hospodářské sféře. „Jinak to nejde,“ říká. Podle něj nemusí směrná čísla nezbytně platit pro představenstva, ale rozhodně pro dozorčí rady. Tam prý musí tato personální politika začít.
Jako správnou cestu dále vidí státník, který usedl po roce 2005 v čele dozorčí rady konsorcia Nord Stream s cílem dohlížet na výstavbu podmořského přívodu ruského plynu do Německa, státní podporu masivní pracovní imigraci a cílené přistěhovalecké politice. Za jeho éry se ministři pokoušeli uvést do života systém zelených karet pro IT specialisty a bodový systém pro hodnocení zájemců o pobyt, obě akce však neměly valný úspěch. O otevřené náruči pro kvalifikované posily dnes opět mluví vládní CDU.
