Vzato striktně rozumem, nemělo by nikomu vadit, že si soudci v Karlsruhe nechali čas na „skutečně pečlivé přezkoušení“ zákona týkajícího se evropského záchranného deštníku ESM a fiskální unie. Vymiňují si nárok na dva až tři měsíce času. Ovšem protože na jejich včasném rozhodnutí závisí spousta peněz, má šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker pro zpoždění záchranného procesu pramálo pochopení.
„Ale nejsem to já, kdo by si mohl dovolit kritizovat německé ústavní soudce. Sami si řídí svůj postup a myslím si, že vědí, v jaké maximální rychlosti se musíme pohybovat,“ řekl Juncker zpravodajskému magazínu Der Spiegel.
Lucemburský premiér je si přinejmenším jist, že němečtí ústavní soudci obě opatření na záchranu eura, záchranný deštník ESM a fiskální unii, nechtějí nechat padnout. Také v Estonsku nejvyšší soud zkoumal podmínky evropského stabilizačního mechanismu a potvrdil jeho zákonnost. „Nepředpokládám, že by ho chtěli zastavit soudci v Karlsruhe,“ uvedl Juncker.
Kdo bude za závazky ručit?
Zatím přetrvávají rozpory v názorech na to, jaké důsledky může přímá pomoc nemocným bankám mít. V zásadě jde o to, zda za půjčené prostředky budou muset ručit státy nebo samy banky. Budoucí šéf ESM Klaus Regling řekl novinám Welt am Sonntag, že by státy neměly lpět na finančních injekcích. Kdyby banky byly bez peněz, měly by podle něj zbankrotovat.
Přímá peněžní pomoc by se měla vyplácet jen tehdy, kdyby v budoucnosti existoval skutečný bankovní dozor Evropské centrální banky, nastínil Regling. Teprve v tom případě se „země vymaní z ručitelství“. Stejný názor zastávají i Juncker a eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. Naproti tomu německý ministr financí Wolfgang Schäuble již dříve prohlásil, že Německo ručitelem nebude. Regling, který je nyní šéfem dočasného záchranného projektu EFSF, mu ovšem oponuje.
Španělsko bojuje s dluhy
Mezitím vyplavaly na světlo další podrobnosti požadavků Španělska na pomoc pro jeho bankovní sektor. Časopis Spiegel před jejich oficiálním zveřejněním informoval o důvěrném návrhu vedení EFSF, že záchranný program by měl trvat nanejvýš do roku 2028 a jeho celková výše by neměla přesáhnout 100 miliard eur.
Kromě toho má španělská vláda kvůli boji s tíživým zadlužením přijmout další úsporná opatření. Do konce roku 2014 chce ušetřit dalších 56 miliard eur. Utáhnout si opasky budou muset také státní zaměstnanci. Napříště mohou ročně dostávat jen třináct měsíčních platů místo dosavadních čtrnácti. Už v roce 2010 se jim platy snížily o pět procent. Proti dalšímu snižování příjmů protestovaly stovky lidí ve službách státu.
