Šéf maďarské diplomacie Szijjártó odsoudil rozhodnutí soudu EU. Je to nezodpovědné a ostudné, řekl

Péter Szijjártó

Péter Szijjártó Zdroj: E15

Péter Szijjártó
2
Fotogalerie

aďarsko bude nadále všemi právními prostředky usilovat o to, aby nakonec samo rozhodovalo, komu dovolí žít v zemi. Dal to najevo šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó v reakci na rozhodnutí soudu EU, který dnes zamítl žalobu Maďarska a Slovenska proti systému přerozdělování uprchlíků podle kvót. Rozhodnutí soudu je podle ministra pro Budapešť nepřijatelné, avšak "skutečná bitva teprve začíná", protože Maďarsko si chce zajistit, že "nikdo se nebude moci usadit v Maďarsku proti vůli maďarského lidu".

"Maďarská vláda považuje dnešní rozhodnutí nejvyššího soudu EU, že členské státy musejí přijímat uprchlíky a uchazeče o azyl, za otřesné a nezodpovědné. Toto rozhodnutí ohrožuje bezpečnost a budoucnost celé Evropy," řekl Szijjártó.

Soud podle ministra dospěl k rozhodnutí na základě spíše politických než právních či odborných úvah. "Politika znásilnila evropské zákony a hodnoty," prohlásil maďarský ministr.

Evropský soudní dvůr dnes v plném rozsahu zamítl žalobu, kterou Slovensko a Maďarsko napadly unijní systém přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka podle kvót. Podle soudu rozhodnutí o přerozdělení 120 000 uprchlíků nemuselo být přijato jednomyslně. Soud odmítl i další argumenty Bratislavy a Budapešti.

Slovensko a Maďarsko u soudu napadly rozhodnutí členských zemí ze září 2015. Program předpokládal, že ostatní státy unie si mezi sebe podle kvótového systému přerozdělí celkem 120 000 uprchlíků, nalézajících se v Řecku a Itálii. Proti tehdy byly nejen Slovensko a Maďarsko, ale také Česká republika a Rumunsko.

Evropská komise už kvůli malému zapojení do programu zahájila řízení s Českem, Polskem a Maďarskem. Přerozdělování podle kvót se přes relativně malý faktický dopad - převzato zatím nebylo ani 30 000 osob - postupně stalo výrazným symbolem unijní reakce na migrační krizi a země Evropské unie dál rozděluje.

Členské státy bloku už měsíce a zatím stále bez shody diskutují o návrhu Evropské komise na reformu unijního azylového řízení, která do budoucna předpokládá trvalý mechanismus přerozdělování podle kvót pro případ krizových situací.