Šéfka MMF: Pomoc doopravdy potřebují děti v Africe, ne Řekové

Christine Lagardeová

Christine Lagardeová Zdroj: profimedia.cz

Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová si nebrala servítky. V rozhovoru pro britský list The Guardian se situací Řeků projevila jen velmi odměřený soucit. Na dotaz, zda myslí i na dopad škrtů na obyčejné lidi, třeba na pacienty, kteří se nemohou dostat k potřebným lékům, řekla, že myslí "víc na děti ze školy ve vesničce v Nigeru, které se tři dělí o jednu židli." "Myslím, že potřebují ještě víc pomoci než lidé v Aténách," řekla.

Lagardeová v době, kdy v Řecku stoupá neochota se podřídit tvrdým úsporným opatřením, dala jasně najevo, že ze strany mezinárodních finančních institucí Řekové nemohou čekat žádné ústupky. Důrazně naopak obyvatele jihoevropské země vyzvala, aby dojednané škrty, které jsou podmínkou finanční pomoci, dodrželi.

Za zásadní problém v Řecku Lagardeová považuje rozšířené neplacení daní. „Pokud jde o Atény, myslím také na všechny ty lidi, kteří se pořád snaží vyhnout placení daní,“ dodala Lagardeová. Připustila, že myslí i na lidi, kteří přišli o práci a nemají přístup k sociálním službám. „Myslím, že by si měli kolektivně pomoci. Jak? Tím, že zaplatí všichni daně,“ dodala.

Stejně se vyjádřila o dopadech na děti. „Zodpovědní jsou rodiče, ne? Tak rodiče musí platit daně,“ prohlásila. Na dotaz, zda si tedy Řekové a další v Evropě hezky žili a teď za to musí platit, šéfka MMF řekla: „Tak to je.“

Další osud Řecka mají definitivně určit opakované volby

V Řecku se budou kvůli aktuální patové politické situaci opakovat volby 17. června. Má se v nich rozhodnout, zda převáží odpůrci nebo stoupenci záchranného balíku EU a MMF v hodnotě 130 miliard eur. Úspěch stran odmítajících hluboké škrty požadovaných výměnou za finanční pomoc, které prohloubily ekonomický propad a růst dluhu, vyvolalo v Evropě obavy, že Řecko by mohlo opustit eurozónu.

ŘeckoŘecko | profimedia.cz

Podle posledních průzkumů vede v preferencích aktuálně pravicová strana Nová demokracie (ND), která podporuje mezinárodní pomoc předluženému Řecku. Na druhém místě je Koalice radikální levice (SYRIZA), jež drastické podmínky provázející pomoc odmítá.

V pěti dnes zveřejněných průzkumech vede ND před koalicí SYRIZA o 0,5 až 5,7 procenta. Levicová strana PASOK, která je také pro mezinárodní pomoc, je s odstupem třetí. Nicméně koalice ND a PASOK, která vládla i před volbami, by nyní měla v parlamentu podle anket většinu 11 až 16 křesel.

V Řecku je klíčové, která strana volby vyhraje, jakkoli malým rozdílem. Vítěz totiž získává v parlamentu o 300 poslancích automaticky 50 křesel navíc.

Je pro Řeky horší izolace, nebo drastické škrty?

Šéf ND Antonis Samaras ostře zaútočil na koalici SYRIZA a obvinil ji, že si hraje s ohněm. „Pokud Řecko jednostranně vypoví dohodu o pomoci, bude po léta izolované… nebude mít potraviny, léky a benzín. Bude trpět neustálými výpadky proudu,“ řekl Samaras na shromáždění své strany.

SYRIZA reagovala potvrzením svého odporu vůči dohodě s EU a MMF. „Znamenala by další snižování platů a penzí, nové propouštění ve veřejném sektoru, rostoucí nezaměstnanost a zavřené obchody,“ uvedla SYRIZA v prohlášení.

Podle analytiků je vedení ND stále křehké. „Nové průzkumy ukazují, že je vystrašilo vedení strany SYRIZA v minulých anketách,“ řekl analytik John Loulis. Podle něj SYRIZA bude možná mít výhodu u nerozhodných voličů, které tolik nevyvede z míry obava z odchodu z eurozóny.

„Je to stále velmi těsný souboj. ND má malý náskok, ale každý, kdo je označí za favorita, se naprosto mýlí,“ uvedl Loulis.