Šéfové britských firem se hromadně zbavují akcií. Bojí se zvýšení daní

Britský ministr financí Rishi Sunak plánuje od dubna až dvojnásobně zvýšit daň z kapitálových výnosů.

Britský ministr financí Rishi Sunak plánuje od dubna až dvojnásobně zvýšit daň z kapitálových výnosů. Zdroj: profimedia.cz

Britské firmy se v reakci na Sunakovy reformy snaží co nejrychleji zbavit cenných papírů. Zprávu potvrdily i zdroje z londýndské City (na snímku).
Výrobci automobilů mohou v případě brexitu bez dohody přijít o 55,4 miliardy liber, více než 1,6 bilionu korun.
Ekonomika Velké Británie v roce 2020 zřejmě zaznamená nejhlubší propad za poslední tři staletí. Může za to pandemie koronaviru i brexit.
Velká Británie a Evropská unie se stále nedohodly. Vyjednavači mají na podepsání smlouvy už jen pár týdnů. Na snímku britský premiér Boris Johnson (vlevo) a předseda Evropské rady Charles Michel.
5
Fotogalerie

Brokeři a účetní ve Velké Británii mají plné ruce práce. Majitelé a šéfové akciových společností je bombardují telefonáty ve snaze co nejrychleji prodat cenné papíry svých firem. „Hodně podniků nás požádalo, abychom jim našli prostor k prodeji před březnem,“ řekl deníku Financial Times finančník z londýnské City, který si nepřál být jmenován. Britský ministr financí Rishi Sunak totiž plánuje od dubna až dvojnásobně zvýšit daň z kapitálových výnosů. To by citelně prodražilo prodej podílů ve firmách.

Pokud se Sunakovi podaří zákon prosadit, nejvíce utrpí majitelé a majoritní akcionáři velkých korporací. Daň z kapitálových výnosů teď činí deset procent a jedinci s nadprůměrnými příjmy – tedy ti, kteří vydělávají nad 50 tisíc liber, zhruba 1,5 milionu korun ročně – odvádějí dvacet procent. Po reformě by se základní sazba zvýšila na dvacet procent a v případě nejbohatších poplatníků by činila až 45 procent.

Méně výjimek

Ministerstvo chce také snížit počet případů, jichž se týká daňová výjimka. Změna se má například dotknout zakladatelů společností, kteří chtějí firmu prodat. Tyto transakce byly až dosud daněny jen desetiprocentní sazbou a ta se má také zvýšit.

Heather Selfová z britské účetní společnosti Blick Rothenberg potvrzuje, že mnozí klienti, kteří zvažovali prodej majetku, se nyní rozhodli své plány uspíšit. „Pokud se člověku, který chtěl něco udělat v příštích dvou letech, naskytne příležitost udělat to hned s více než dvacetiprocentní slevou na daních, nebude otálet,“ uvedla Selfová. 

Ministr Sunak je přesvědčen, že do státní kasy by díky reformám mohlo ročně přitéci navíc čtrnáct miliard liber, více než 411 miliard korun. Získané peníze mají posloužit k zacelení ztrát, jež britské ekonomice způsobil koronavirus a dost pravděpodobně ještě způsobí brexit. Hospodářství by mělo letos podle odhadů klesnout o 11,3 procenta, nejvýrazněji za poslední tři století.

Brexit dražší než pandemie

Konzervativní kabinet premiéra Borise Johnsona shání peníze, kde se dá. Jak v úterý zjistil respektovaný deník The Guardian, vláda v tichosti přiznala, že zemi hrozí „systematická ekonomická krize“, neboť definitivní odchod z Evropské unie nastává uprostřed druhé vlny koronaviru. „Brexit bez dohody může Spojené království vyjít ještě dráž než pandemie,“ varoval v pondělí také šéf britské centrální banky Andrew Bailey.    

Za pravdu mu dávají představitelé britského automobilového průmyslu. Ty může nekontrolovaný rozvod s unií připravit o desítky miliard liber. Podle posledních zpráv se rozhovory mezi Londýnem a Bruselem tento týden zásadně neposunuly, ačkoli vyjednavačům zbývá už jen krátký čas na uzavření dohody. Ostrovní království se z evropských struktur vyváže 1. ledna.  

Více peněz armádě

Sunak představil ve středu podrobný plán státníchvýdajů na rok 2021. Vláda má podle něj věnovat 4,6 miliardy liber čili 135,2 miliardy korun na pomoc nezaměstnaným. Bez práce jsou ve Spojeném království statisíce lidí. Centrální banka očekává, že míra nezaměstnanosti může v následujících měsících stoupnout až na 7,5 procenta. Ministr financí rovněž přidá 6,6 miliardy liber veřejnému zdravotnictví a 2,2 miliardy liber školství.

Britové dále výrazně zvýší investice do obrany. Během příštích čtyř let má armáda získat navíc 24 miliard liber, nejvíce od konce studené války. Naopak budou zmrazeny platy státních zaměstnanců s výjimkou zdravotnického sektoru. Země také sníží výdaje na humanitární pomoc v zahraničí. Namísto 0,7 procenta svých příjmů bude dávat chudším zemím jen 0,5 procenta.