S plánem na „amnestii“ pachatelů z období takzvaných Nepokojů přichází nejvyšší státní zástupce Ulsteru John Larkin. „Během více než patnácti let od Belfastské dohody bylo jen velice málo stíhání. Každý kompetentní trestní právník vám řekne, že vyhlídky na odsouzení slábnou, možná exponenciálně, s každým ubíhajícím rokem. Takže jsme nyní v pozici, kdy si myslím, že musíme provést inventuru,“ řekl.
Larkin zdůrazňuje, že návrh je logickým vyústěním předchozího vývoje a dohod. Podotýká například, že zbraně, kterých se bojovníci vzdávají, nejsou forenzně zkoumány, což vylučuje možnost předložit je jako důkazy u soudu. Připomíná rovněž, že lidé usvědčení z těchto činů by na základě existujících úmluv neměli strávit ve vězení více než dva roky.
Debatu o návrhu vítá severoirská policie. „Zatímco musíme plnit současné zákonné povinnosti, zatěžuje naši organizaci a finanční zdroje vypořádávání se s minulostí,“ zdůraznil podle BBC policejní šéf Matt Baggott. „Amnestie“ by mimo jiné znamenala rozpuštění speciálního týmu, který vznikl v roce 2005, aby prozkoumal více než tři tisíce nevyřešených vražd z doby Nepokojů.
Těžké hledání podpory
Larkin však těžko bude hledat pro svůj záměr politickou podporu. Ohradila se proti němu protestantská Demokratická unionistická strana (DUP), nejsilnější uskupení v místním parlamentu. Tvrdí, že státní zástupce plán před zveřejněním s nikým nekonzultoval. Strana podotýká, že vražda je zločinem v každé svobodné zemi a příbuzní obětí mají právo na spravedlnost.
Návrh vzbudil obavy také u umírněné irské nacionalistické Sociálnědemokratické a labouristické strany (SDLP).
Britská vláda ho označila za „poměrně nebezpečný“ a zřejmě by se jakékoli debatě o něm ráda vyhnula. „Pohled premiéra je takový, že rozhodnutí o vyšetřování náleží policii a vyšetřovacím orgánům na základě důkazů, které mají,“ řekl mluvčí předsedy vlády Davida Camerona.
Kupříkladu někdejší ministr pro Severní Irsko Peter Hain se však domnívá, že Larkinův postoj je logický. Místo dalšího vyšetřování by podle něho bylo lepší obětem pomoci a připomínat krvavou minulost jinými způsoby.
Největšího odsouzení se Larkinův návrh dočkal u pozůstalých obětí na obou stranách barikády. Nejde přitom jen o oběti polovojenských organizací, tedy republikánských bojůvek známých souhrnně jako IRA či loajalistických skupin UDA/UFF a UVF. BBC v těchto dnech přinesla výpovědi členů tajné jednotky britské armády, která na počátku sedmdesátých let „hlídkovala“ v Belfastu. Připustili, že skupina má na svědomí i životy civilistů. Televize odhaduje, že zhruba za desetinu z vyšetřovaných vražd je odpovědný stát.
| Stručná historie „Nepokojů“ (Troubles) |
|---|
| 1969 - katolíci si stále více stěžují na nespravedlivé zacházení ze strany protestantského establishmentu. Tvrdí mimo jiné, že volební pravidla protestanty zvýhodňují. |
| 1969 - rozdělení IRA, která existovala v různých podobách od desátých let 20. století, na Prozatímní IRA (PIRA) a Oficiální IRA (OIRA), později vznikly další odnože |
| srpen 1969 - bitva o Bogside – v katolické čtvrti města Londonderry, zvaném obvykle jen Derry, se střetli místní obyvatelé s policií. Nepokoje trvaly několik dní a byla povolána i britská armáda |
| 1971 - 1975 - internace – katolíci podezřelí z terorismu byli uvězňováni bez soudních procesů |
| 30. 1. 1972 - Krvavá neděle – protest republikánů v Londonderry proti internaci, při zásahu britské armády bylo zabito 14 lidí. Británie v reakci na sílící neklid zrušila severoirský parlament a zavedla přímou vládu nad Ulsterem z Westminsteru |
| 1981 - vyvrcholení hladovkového protestu vězňů z řad irských republikánů |
| 1985 - anglo-irská dohoda – dává Dublinu určité pravomoci ohledně Ulsteru, narazila na odpor loajalistů |
| 1993 - společná deklarace – na základě principu sebeurčení byl stanoven princip rozhovorů o budoucnosti Severního Irska |
| 1996 - začátek mírových jednání (na snímku šéf politického křídla IRA, strany Sinn Fein, Gerry Adams) |
| 1997 - IRA vyhlašuje příměří |
| 10. 4. 1998 Belfastská (Velkopáteční) dohoda – mírová smlouva, která stanovila pravidla pro další správu Ulsteru |
Reportáž E15: Opuštěná irská satelitní městečka čekají na druhý život
