I pokud by v příštích dvou tisíciletích teploty už dále nerostly, poškodí stoupající hladiny oceánů 40 památek UNESCO, uvádí studie, podle níž katastrofě může zabránit jedině rozsáhlá výstavba protipovodňových hrází.
Podle autorů studie se ale první známky tání polárních ledovců projeví mnohem dříve. „Můžeme poměrně jistě říci, že první dopady na těchto památkách uvidíme ještě ve 21. století,“ řekl deníku Guardian šéf autorů studie Ben Marzeion.
V Evropě podle něj k bezprostředně ohroženým patří nakloněná věž v Pise, která sice není na pobřeží, ale stojí jen několik metrů nad hladinou moře. „Už nyní“ lze spatřit dopady stoupajících moří v Benátkách či v městech dřívější Hanzovní ligy včetně Hamburku, Brém a Lübecku. Mezi dalšími památkami, které mohou být zasaženy, vědci vypočítávají opatství ve Westminsteru či centrum Brugg, Neapole a Petrohradu.
Stoupající vodní hladiny ale neohrozí jen památky. I pokud by teploty už nerostly, moře zatopí 0,7 procenta povrchu země. Jestliže se oteplí o tři stupně, podíl plochy pod hladinou moře vzroste na 1,1 procenta. Pro tři až dvanáct zemí to bude znamenat ztrátu více než poloviny území, 25 až 36 států přijde alespoň o desetinu rozlohy. Příbřežní oblasti jsou navíc hustě obydlené, v ohrožených oblastech žije sedm procent světové populace.
IPCC loni odhadla, že do roku 2100 hladiny moří stoupnou o 26 až 82 centimetrů. Někteří vědci ovšem tvrdí, že oceány stoupnou až o 1,2 metru. Podle Marzeiona se jeho studie díky zaměření na vývoj během dvou tisíciletí vyhýbá nejistotě ohledně krátkodobých změn.
Autoři studie tvrdí, že jejich odhad je konzervativní, protože nepočítá s dočasnými výkyvy hladiny moře vyvolanými například bouřlivými přílivy, k jakým došlo na východě Velké Británie během loňského prosince. „To jsou proměnné, které nedokážeme kvantifikovat, takže jsme se drželi konzervativní strany odhadů,“ dodal Marzeion.
