Salmond hned po loňském volebním úspěchu své strany naznačil, že plebiscit se bude konat ve druhé polovině jeho funkčního období. Hovoří se o roce 2014, na který připadá výročí bitvy u Bannockburnu, v níž o sedm set let dříve skotská armáda zvítězila ve válce o nezávislost.
Podle britských médií Cameronova vláda tento týden zřejmě zveřejní právní stanovisko, podle něhož bude refrendum závazné jen tehdy, když s ním budou souhlasit oba parlamenty. Zřejmě v něm také uvede, že pokud se hlasování neuskuteční do roka a půl, bude mít pouze poradní charakter.
„Jestliže chce Alex Salmond referendum o nezávislosti, proč bychom měli čekat do roku 2014,“ tázal se Cameron v televizi Sky News. Pro časnější termín argumentuje tím, že nejistota značně poškozuje obě ekonomiky.
Očekává se navíc, že materiál nepovolí, aby součástí referenda byla třetí varianta – udělení více pravomocí Skotsku bez plné nezávislosti. Tři možnosti by totiž podle odborníků mohly roztříštit síly stoupenců zachování jednoty. Salmondova náměstkyně Nicola Sturgeonová řekla BBC, že Cameronův krok představuje „nehorázný způsob vměšování do rozhodnutí, které náleží skotskému lidu“.
Cameron popírá, že by Skotům nařizoval, kdy se má plebiscit konat. Tvrdí, že chce jen vyřešit právní nejistotu a poskytnout lidem možnost rozhodnout o této otázce raději dříve, než později. „Ale nebudeme to diktovat,“ dodal.
Skoti možná ze situace vykličkují slovíčkařením kolem „právní“ a „polické“ závaznosti. Je také možné, že Salmond zpochybní Cameronův právní výklad před soudem.
Většina si přeje zůstat
Pouze 38 procent Skotů podporuje nezávislost země, vyplývá z výsledků průzkumu veřejného mínění, který v prosinci zveřejnil institut Ipsos MORI. Jsou mezi nimi zejména mladí a muži. Počet lidí, kteří chtějí samostatnost, však od srpna stoupl o tři procenta. Ze sondy rovněž vyplynulo, že třetina lidí chce, aby se referendum konalo co nejdříve, a další třetina nejpozději do dvou let.
