Skoti stále nevědí, jak by jejich země po odtržení od unie vypadala. O tom, jakou měnu by země užívala, jaký režim by panoval na hranicích se zbytkem Velké Británie a jaký díl by Skotsko získalo na severomořském ropném bohatství, se totiž bude rozhodovat až po referendu, vyplývá z loňského jednání mezi britskou a skotskou vládou.
„Myslím si, že nám ani jedna ze stran neposkytla dost informací, abychom mohli řádně rozhodnout o budoucnosti Skotska,“ řekl deníku Wall Street Journal Craig Hodgkins z města Hamilton nedaleko Glasgow. „Je zde nejen politický, ale také finanční aspekt. Zůstává otázkou, jak se bude dařit samostatnému Skotsku,“ dodal.
Kvůli nejistotě ohledně budoucnosti Skotska narůstá počet nerozhodnutých voličů. Zatímco v únoru v průzkumu agentury TNS BMRB váhalo 15 procent dotázaných, v polovině srpna to bylo už 28 procent. Dalších 47 procent bylo proti nezávislosti země, pro samostatné Skotsko se vyslovila jen čtvrtina dotázaných.
John Curtice, profesor politologie z univerzity Strathclyde v Glasgow, tvrdí, že třetina Skotů je nerozhodnutá nebo uvažuje o změně názoru. Obě strany tedy mají rok na to, aby výsledek hlasování změnily ve svůj prospěch. „Pokud bude všechno hrát v jejich prospěch, příznivci nezávislosti mohou stále vyhrát,“ řekl. Pokud by si totiž nerozhodnutí voliči museli vybrat nyní, většina z nich by nakonec nezávislost podpořila.
Průzkumy ukazují širokou škálu výsledků
Jednotlivé průzkumy se ale od sebe značně liší. Podle průzkumu agentury Panelbase, který byl zveřejněn v neděli, má nezávislost země podporu 37 procent dotázaných. Proti je 47 procent respondentů, zbylých 16 procent váhá. I další nedávné průzkumy se navzájem velmi liší, podle jednoho z nich mají nyní příznivci samostatného Skotska dokonce nepatrnou většinu.
I jednotliví voliči přiznávají, že jejich názory nesou stálé. „Před několika lety jsem byl pro nezávislost, ale teď si nejsem jistý,“ řekl Kevin Dench ze Stirlingu ve středu Skotska. „Zkrátka nevím dost, abych se mohl správně rozhodnout.“
Z průzkumů ale zároveň vyplývá, že jen 56 procent obyvatel Skotska, kteří se cítí být Skoty, chce nezávislost země. Pro osamostatnění by na druhou stranu hlasovalo i 13 procent obyvatel, kteří se označují za Brity.
Rozhodne ekonomika
Další průzkum naznačil, že obyvatelé se obávají hlavně hospodářských dopadů samostatnosti. Na otázku, zda by hlasovali pro odtržení, pokud by věděli, že si za rok vydělají o 500 liber více než nyní, odpovědělo kladně 47 procent dotázaných, záporně jen 37 procent respondentů. V případě, že by je čekal jistý propad příjmů, by se pro nezávislost Skotska vyslovilo jen 18 procent obyvatel.
Advokáti odtržení budou ovšem obzvláště těžko obhajovat odchod Skotska z Evropské unie. Právní analýza britské vlády totiž tvrdí, že nezávislé Skotsko by muselo znovu požádat o přijetí do Evropské unie. Ke stejnému názoru se přiklání i evropský komisař Joaquín Almunia, který o tomto scénáři v pondělí mluvil v souvislosti s možným odtržením Katalánska od Španělska. „Pokud se část jednoho z členských států rozhodne osamostatnit, nově osamostatněná část už není členem EU,“ řekl.
Skotská národní strana, která má většinu ve skotském parlamentu, ujišťuje, že budoucí vláda zvládne vyjednat opětovné přistoupení k EU během 18 měsíců mezi referendem a předáním moci.
Obyvatele ale kabinet zatím příliš nepřesvědčil. Podle dalšího z průzkumů pociťuje 58 procent dotázaných nejistotu ohledně budoucnosti, což radikálním změnám, jako je odtržení od Británie, příliš nenahrává.
