Do referenda o skotské nezávislosti zbývá 295 dní, ukazuje počítadlo na stránkách o referendu skotské vlády. Nyní k vládnímu webu přibyl další, mnohem podrobnější informační zdroj pro nerozhodnuté Skoty. Vláda vydala 670stránkovou knihu s názvem Budoucnost Skotska, která popisuje, jaké změny osamostatnění země přinese. Kniha by měla váhající obyvatele přesvědčit, že Skotsko má silnou výchozí pozici, tvrdí šéf regionální vlády Alex Salmond.
Nezávislé Skotsko by podle představ místní vlády mělo zůstat konstituční monarchií, v jejímž čele bude nadále státá královna Alžběta II. Vliv by ztratil pouze britský parlament.
Žádná změna se nechystá ani ve skotských peněženkách, země si zachová libru a měnovou politiku podřídí Bank of England. Pokud bude Londýn souhlasit s měnovou unií, převezme Edinburgh i poměrnou část britského státního dluhu. Británie také přijde o svá ropná naleziště v Severním moři, která administrativně náleží právě Skotsku.
Edinburgh chce vlastní tajnou službu
Nová vláda chce zachovat i směřování zahraniční politiky. Skotsko chce zůstat členem EU i NATO a po světě plánuje otevřít 70 až 90 zastupitelských úřadů. Země nechystá vstup do Schengenského prostoru. Skotsko vytvoří vlastní armádu o asi 15 tisících hlav a založí i vlastní tajnou službu. Britské atomové ponorky, které kotví ve skotských přístavech, by je měly opustit do roku 2020.
Skoti se nemusí obávat ani o osud svých oblíbených pořadů na BBC. Země sice založí vlastní veřejnoprávní stanici, ta ale bude nadále vysílat i pořady britské stanice.
Londýn je proti
Všechny tyto představy ale mají podstatný háček, přestože je už skotská vláda nepředstavuje jako vyjednávací pozici, ale jako hotovou věc. Vyžadují totiž souhlas britské vlády, a ta zatím nedělá nic proto, aby separatistům vyšla vstříc. Londýn nechce vyjednávání zahájit dříve než v květnu 2015, kdy proběhnou parlamentní volby. Oslavy nezávislosti 24. března 2016, jak si je naplánovala skotská vláda, tak zřejmě nepřipadají v úvahu.
Také další body knihy v Londýně narazily. Ministr financí George Osborne už dříve uvedl, že měnová unie bez společné hospodářské politiky nepřipadá v úvahu. Jeho předchůdce v úřadu Alistair Darling, který vede kampaň „Better Together“, pak skotský nápad označil za „úplně nereálný“. Expremiér Gordon Brown v listu Daily Record napsal, že měnová unie bez bankovní a fiskální unie je přesně ten model, který vedl ke krizi eurozóny.
Britské ministerstvo financí Skoty varovalo, že nezávislost by nevyhnutelně vedla ke zhoršení životní úrovně. Obyvatelstvo je starší než britský průměr a příjmy z ropy navíc brzy kvůli útlumu těžby začnou klesat. Samostatné Skotsko by tak buď muselo zvýšit daně, nebo zavést rozsáhlé rozpočtové škrty.
Otázka nezávislosti skotské politice dominuje po staletí. Labouristická vláda Tonyho Blaira udělila Skotsku v roce 1998 větší autonomii, to ale separatisty potlačit nepomohlo. Skotská národní strana vede regionální vládu od roku 2007, od roku 2011 má absolutní většinu v místním parlamentu. Podporu většiny obyvatel ale nezávislost zatím nemá. Podle poslední ankety deníku Sunday Times by pro odtržení hlasovalo 38 procent Skotů, proti by bylo 47 procent obyvatel.
