„Začíná být zasažen opravdovou bouří. Za hodně z toho si však může sám,“ řekl stanici NBC na Putinovu adresu Andrew Kuchins z amerického Střediska pro strategická a mezinárodní studia. O to víc zaráží dosavadní mlčení Kremlu. Jeho mluvčí odkazoval novináře na vládu s tím, že hospodářství není záležitostí prezidenta. Vyjádří se podle něj až na dnešní výroční tiskové konferenci.
Kabinet je aktivnější, v úterý svolal krizové zasedání s centrální bankou, ministerstvo financí včera oznámilo prodej devizových rezerv. Zatím však není jasné, zda zásahy zafungují a jestli dokážou zabránit panice a zběsilé snaze obyvatel zbavovat se rublů. Experti očekávají, že Rusy čekají krušné časy a nejpozději na jaře se plně projeví jejich nespokojenost. „Končíme rok s 15,7 milionu chudých a vzhledem k inflaci bude jejich počet nezbytně růst, hlavně mezi rodinami s dětmi,“ připustila v úterý i vicepremiérka Olga Goloděcová.
Optimisté věří, že situace donutí Putina přehodnotit podporu separatistům na východě Ukrajiny. Šéf americké diplomacie John Kerry v pondělí Moskvu za její počínání v posledních dnech pochválil a naznačil, že tudy vede cesta ke zrušení sankcí. Později však prezident Barack Obama oznámil, že tento týden podepíše nové sankce, zaměřené na osoby a firmy spojené s destabilizací Ukrajiny.
Zdroje z Bruselu včera zdůrazňovaly, že ruské hospodářské potíže nejsou v zájmu osmadvacítky. „Sledujeme ekonomický vývoj v Rusku se znepokojením,“ řekl podle Reuters nejmenovaný představitel. Zároveň se však objevily zprávy, že EU rozšíří zákaz investic na Krymu. Západ podle všeho od Kremlu čeká přesvědčivější ukázku dobré vůle, než začne s uvolňováním sankcí, což by mohlo zmírnit tlak na rubl. Pesimisté ale míní, že ten může Kreml přimět k ještě agresivnější zahraniční politice.
