Slovenská vláda po útoku na Fica přitvrdí. Násilných činů může přibývat, varují experti
Demokracie a právní stát na Slovensku jsou po atentátu na premiéra Roberta Fica, k němuž došlo minulý týden, v ještě větším ohrožení než před ním. Vládní politici v čele s Ficovým dočasným zástupcem Robertem Kaliňákem se pravděpodobně pokusí zneužít současné situace k zavedení represivních opatření vůči opozici a liberálním médiím, což ale může dopadnout i na tamní byznys. Shodují se na tom slovenská média i nezávislí experti, které e15 oslovila.
Ačkoli se podle posledních informací zdá, že se premiér Fico ze svých vážných zranění zotavuje, potrvá ještě nějakou dobu, než se bude schopen vrátit do plného pracovního nasazení. V tuto chvíli se tak jako nejreálnější jeví varianta, že ho ve funkci dočasně nahradí vicepremiér a ministr obrany Robert Kaliňák. Třiapadesátiletý zkušený politik začal ihned po šokujícím útoku automaticky vystupovat jako lídr vládní koalice. Pravidelně navštěvuje ministerského předsedu v nemocnici a je to především on, kdo informuje veřejnost a koaliční partnery o jeho zdravotním stavu. Ve středu namísto Fica poprvé povede i jednání kabinetu.
Kaliňákovi nahrává skutečnost, že je Ficovým dlouholetým blízkým spolupracovníkem a jako jediný ze čtyř stávajících místopředsedů vlády také členem premiérovy strany Smer. Fica už navíc v minulosti v úřadu zastupoval, v roce 2016, kdy ministerský předseda podstoupil operaci srdce a následně strávil dva týdny v nemocnici.
„Na předčasné volby určitě nedojde. Všechny koaliční strany mají zájem na setrvání u moci a nechtějí riskovat její ztrátu,“ myslí si slovenská analytička Kristína Chlebáková z Institutu pro evropskou politiku Europeum. U Kaliňáka je podle Chlebákové největší otázkou, zda nebude některým vládním politikům, hlavně z národovecké SNS, připadat příliš umírněný. Překážkou může být i Kaliňákův pozitivní vztah ke Spojeným státům. „Druhou nejvýraznější postavou ve vládě je ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Ten je ale ze strany Hlas a nepředpokládám, že dojde ke změně v rozdělení mandátů mezi vládními stranami,“ soudí Chlebáková.
Kdo je Robert Kaliňák?
- Vystudovaný právník a bývalý podnikatel v pohostinství či realitách spolupracuje s Ficem už čtvrtstoletí. Na konci devadesátých let spolu založili stranu Smer.
- Ve všech čtyřech Ficových vládách sloužil Kaliňák jako jeho místopředseda. Třikrát byl ministrem vnitra, nyní vede resort obrany.
- Podle oficiálních přehledů patří k nejbohatším slovenským politikům. Mimo jiné vlastní sbírku luxusních automobilů a motorek. Během působení v politice si měl vydělat 3,2 milionu eur (skoro osmdesát milionů korun).
- Stejně jako Fico figuruje v celé řadě dodnes neuzavřených korupčních kauz. Kvůli obvinění ze zosnování organizované zločinecké skupiny dokonce před dvěma lety strávil tři týdny ve vazbě.
Zástup je každopádně jen dočasné řešení, že by premiér po uzdravení ve vysoké politice nadobro skončil, experti vylučují. „Pokud mu to zdravotní stav dovolí, nepochybuji, že se Fico vrátí. Vždycky se prezentoval jako silný lídr, který se po každé katastrofě dokáže otřepat a vstát ještě silnější a odhodlanější,“ podotýká slovenský politolog z Vysoké školy mezinárodního podnikání ISM v Prešově Tomáš Koziak.
Orbanizace Slovenska bude pokračovat
Přestože by nynější tragédie mohla být dobrou příležitostí ke smíru mezi vládními a opozičními stranami, podle odborníků mnohem pravděpodobněji nastane pravý opak. „Bude záležet na tom, jestli Ficův zástupce zvládne ukočírovat koaliční partnery a jejich výpady vůči médiím, opozici a části slovenské společnosti, která jim není nakloněna. Myslím, že především SNS a radikální křídlo Smeru se pokusí zneužít situace k upevnění své moci a budou ještě intenzivněji pokračovat v započatých reformách, které jsou často v rozporu s principem právního státu, jako je ovládnutí veřejnoprávní televize nebo už schválená novela trestního zákoníku,“ varuje Chlebáková.
Koziak souhlasí. „Obávám se, že bude pokračovat takzvaná orbanizace slovenského státu nebo něco ještě horšího. Vláda bude potlačovat svobodu projevu, šikanovat opozici, nevládní organizace a média,“ je přesvědčen politolog a dodává, že první signál přišel už o víkendu, kdy byl v rychlém řízení odsouzen na tři měsíce do vězení člověk, který veřejně schvaloval atentát na premiéra. „Na tom by za normálních okolností nebylo nic špatného, jedná se o trestný čin, zajímavé ale je, že když bylo v minulosti podobně vyhrožováno prezidentce Čaputové nebo opozičním politikům, slovenská policie nikdy tak rychle nekonala,“ upozorňuje Koziak.
Chystané represivní kroky vlády proti jejím kritikům naznačili už bezprostředně po útoku na Fica místopředseda Smeru Ľuboš Blaha a šéf SNS Andrej Danko. Oba obvinili své politické oponenty a liberální novináře ze zodpovědnosti za atentát. „Udělali jste z nás všech terče, roky jste šířili strašidelnou nenávist. Tohle jsou plody vaší práce. Kvůli vám premiér bojuje o život,“ rozohnil se Blaha.
Premiérův pravděpodobný zástupce Kaliňák zprvu vystupoval smířlivěji, v pátek ale přitvrdil i on. „Nedá se jít dál, dokud se nevypořádáme s rétorikou politiků a vybraných médií a novinářů, která byla roky postavená na každodenním označování Roberta Fica za zločince, mafiána, vraha, diktátora, Putinova sluhu a zlo, které je třeba zastavit, a oni udělají vše pro to, aby nevládl,“ uvedl Kaliňák pro stanici RTVS. Nutno dodat, že také z opozice se ozval hlas, který k uklidnění situace v zemi zrovna nepřispěl. Bývalý premiér a předseda Hnutí Slovensko Igor Matovič v sobotu vyzval ministra vnitra Šutaje Eštoka, aby přijal zodpovědnost a rezignoval.
Prezidentka Zuzana Čaputová a její nástupce ve funkci Peter Pellegrini se pokusili zmírnit emoce tím, že na úterý pozvali na jednání ke kulatému stolu zástupce všech sedmi parlamentních uskupení. Zatímco opozice a vládní Hlas pozvánku ke společné schůzce přijali, kvůli odmítnutí ze strany Smeru a SNS se nakonec neuskutečnila. Podle Kaliňáka a Pellegriniho na podobné jednání „ještě nedozrál čas.“ Danko řekl, že by dorazil, jen pokud by ho k tomu pobídl samotný Fico. Jde tak o další důkaz, že zakopání válečné sekyry mezi vládním a opozičním táborem je v tuto chvíli daleko.
VIDEO: Peter Pellegrini hovoří s médii po první návštěvě Roberta Fica v nemocnici
Na tahu je Pellegrini
Střelecký útok na premiéra Fica svědčí o nárůstu agresivity ve slovenské společnosti. Fyzických útoků na veřejné činitele může v budoucnu přibývat a cesta ven nebude vůbec jednoduchá. „Nejhorší na tom je, že tato nevraživost je živená právě z nejvyšších míst,“ upozorňuje Tomáš Koziak. „Populističtí politici zjistili, že radikální slovník na voliče zabírá. Bylo jen otázkou času, než padne první výstřel. To, že se jeho cílem stal premiér Fico, považuji spíš za náhodu. Stejně tak to mohl být i kdokoliv z opozice nebo prezidentka Čaputová.“
„Atentát na premiéra byl vyvrcholením dlouhodobě napjaté atmosféry, kdy je veřejnost navenek rozdělená na dva nepřátelské tábory a velice podrážděná aktuálním veřejným diskurzem, čemuž nepomohly dvoje nedávné, agresivně vedené volby,“ připomíná Kristína Chlebáková z Institutu pro evropskou politiku Europeum. Na druhou stranu dosavadní informace o atentátníkovi podle této analytičky dokládají, že na Slovensku nejsou pouze dva názorové proudy.
Na tahu teď bude zejména zvolený prezident Peter Pellegrini, jenž nastoupí do úřadu v polovině června a má asi největší šanci rozjitřené nálady uklidnit. „Pellegrini může ukázat, zda chce být opravdu prezidentem míru a pro všechny občany Slovenska, jak sliboval ve volební kampani. Pokud neuspěje, nikdo ho už nebude brát vážně,“ je přesvědčen Koziak.
Ačkoli se krátce po atentátu ve veřejném prostoru spekulovalo, že pachatel měl vazby na proruskou skupinu, odborníci si nemyslí, že by toto zjištění mělo nějaký vliv na slovenskou zahraniční politiku. Ficova vláda po svém nástupu k moci zastavila vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině a ke stejnému kroku vyzývá i ostatní státy Evropské unie. „Je důležité, abychom počkali na důkladné prošetření motivů útočníka a nebrali v úvahu prvotní informace. Hodnotit někoho jen na základě části jeho minulosti je nebezpečné,“ konstatuje Chlebáková.
Investoři jsou zatím v klidu
Jakákoliv eskalace politické krize u našich sousedů představuje riziko také pro český a slovenský byznys. Obě země jsou spolu úzce ekonomicky provázány a řada firem operuje na obou stranách společné hranice. Podnikatelé dávají přednost předvídatelnosti a hospodářské i společenské stabilitě, finanční trhy ani investory ale zatím historický atentát na slovenského ministerského předsedu nijak zvlášť nezasáhl.
Výnosy slovenských pětiletých dluhopisů ve čtvrtek klesly na necelá tři procenta. Pokles výnosů dluhopisů, a tedy nárůst jejich ceny byl dokonce nejvýraznější ze všech států Evropské unie, píše slovenský deník Pravda. „Politické šoky lokálního charakteru na Slovensku málokdy vedly k výrazným výkyvům na dluhopisových trzích. Nebylo tomu jinak při předčasných pádech vlád ani v časech jiných tragických událostí, například vraždy novináře Jána Kuciaka z roku 2018, která přitom měla významné celospolečenské dopady,“ vysvětluje analytik slovenské 365.bank Tomáš Boháček. Souvisí to podle něj i s tím, že finanční trhy na Slovensku jsou málo rozvinuté.
„Je třeba si uvědomit, že slovenský dluhopisový podobně jako kapitálový trh je z pohledu likvidity a zobchodovaného objemu velmi koncentrovaný mezi několik jeho účastníků, takže reakce na podobné události jsou omezené a pohyby nebývají velké,“ podotýká Boháček.
Ke zklidnění situace na Slovensku vyzývají nejen politici, ale také zástupci firem, prozatím však žádné negativní vlivy na svou činnost nepozorují. „Události v zemi aktuálně nemají žádný dopad na reputaci Penty na mezinárodních trzích, ani na naše podnikání,“ sdělil e15 Martin Lánský, mluvčí investiční skupiny Penta, která působí v Česku i na Slovensku.
