Slovenská vláda připravuje bič na podnikatele

Slovensko

Slovensko

Podnikatelů bez rozdílu velikosti se má dotknout růst daní z příjmů, ale i spotřebních daní, například z alkoholu. Stát chce tak bojovat proti krizi a zalátat díru v rozpočtu v objemu téměř 1,2 miliardy eur. Názory ekonomů na takové zvyšování příjmů v kase se liší.

Těžší období čeká živnostníky. Daňová sazba má podle návrhů vzrůst z 19 na 25 procent těm, jejichž příjem převyšuje 33 tisíc eur. Vyšší daň se ale bude týkat i firem s ročním obratem nad milion eur – čeká je 22procentní sazba bez ohledu na hospodářský výsledek. Dodatečné pětiprocentní zdanění dopadne i na dividendy. Vláda se tím pokusí dostat rozpočtový deficit na 2,9 procenta HDP. Kdyby k žádným opatřením nepřistoupila, ať už na příjmové nebo výdajové stránce, tak by byl přibližně na 4,5 procenta.

Velkou část dodatečných příjmů má zajistit i bankovní daň. Z původních 0,4 procenta by měla vzrůst na 0,7 procenta. To však může podle bank negativně ovlivnit úvěrování, už nyní mají některé podniky zhoršený přístup k cizím zdrojům.

„Dlouhodobě upozorňujeme na to, že bankovní odvod ve výši 0,4 procenta je už teď nejvyšším v eurozóně a že nepřiměřeně vysoká úroveň odvodu by mohla mít negativní důsledky pro úvěrování a růst ekonomiky,“ upozornila mluvčí bankovní asociace Monika Kuhajdová.

Faktu, že bankovní daň může oslabit podnikatelské prostředí, si všimla i agentura Moody’s. Ta změnila výhled slovenské ekonomiky ze stabilního na negativní právě v důsledku rizika snížení růstu ekonomiky a ziskovosti bank. Za nejvýraznější faktory svého rozhodnutí přitom považuje zpomalení toku úvěrů, zvýšení ztrát z nesplácených úvěrů či bankovní daň, kterou finanční ústavy budou poprvé platit v tomto roce.

Část ekonomů sice tvrdí, že růst daní je nevyhnutelný, ale někteří poukazují i na jiné možnosti konsolidace veřejných financí. „Zvyšování celkových daňových příjmů státu není nevyhnutelností, ale politickým názorem předkladatelů takového návrhu,“ míní analytik Institutu ekonomických a společenských analýz Radovan Ďurana. Cestu vidí ve škrtání výdajů, například zrušením rodičovského příspěvku pro bohatší nebo snížením dotací na mzdové a provozní výdaje některých příspěvkových organizací.

Autorka je spolupracovnicí redakce