Vypovězení smlouvy oznámil Fico v době, kdy zadlužený Enel dostal nabídky investorů na prodej svého 66procentního podílu v SE. O slovenská aktiva Enelu se uchází hned několik zájemců - česká energetická společnost ČEZ a také konsorcium slovenské rafinérie Slovnaft a maďarského energetického podniku MVM Group.
„Myslíme si, že máme právo tuto smlouvu vypovědět. Myslíme si, že jakékoliv pokusy italské společnosti Enel o náhradu škody budou neúspěšné,“ řekl Fico. Enel po Slovenské republice žádá 43 milionů eur nazpět, zdůraznil Fico.
Podle Fica existují tři důvody pro vypovězení smlouvy. „Enel nám odmítá poskytovat elementární údaje a informace, které by nám umožnili zjistit, do jaké míry je rozdělování zisku z vodní elektrárny spravedlivé pro stát, „uvedl Fico pro server SME.sk.
Druhým důvodem je fakt, že SE pod italským vedením nepřipravily žádné plány rekonstrukce. Třetím důvodem je pak to, že Italové nesplnili povinnost platit ročně správci vodního díla celkem pět milionů eur.
Dlouhodobé spory s Enelem
Levicový kabinet se už dříve dostal do sporu s Enelem ohledně provozování gabčíkovské elektrárny a také kvůli prodražující se a opožďující se dostavbě jaderné elektrárny v Mochovcích.
SE v srpnu tvrdily, že plní všechny povinnosti vyplývající z příslušné smlouvy ohledně provozu gabčíkovské elektrárny a dnes v reakci na vyjádření Fica tento postoj zopakovaly. „Opětovně zdůrazňujeme, že jsme vždy jednali v souladu s požadavky a dohodami managementu elektrárny. Očekáváme oficiální oznámení výpovědi a nevylučujeme, že podnikneme právní kroky na ochranu našich práv,“ reagovala společnost v prohlášení. Dodala, že na poslední valné hromadě firmy se akcionáři dohodli na uskutečnění generální opravy turbíny o dva roky dříve oproti plánovanému termínu a že společnost o novém plánu oprav informovala stát. Slovenská vláda drží v SE 34 procent akcií.
Podnik získal vodní elektrárnu Gabčíkovo k 30letému pronájmu během privatizace SE v roce 2006. Kontrolní podíl v největším výrobci elektřiny na Slovensku koupil Enel za 840 milionů eur (podle současného kurzu přes 23 miliard korun).
Podle Fica SE z výnosů elektrárny v Gabčíkovu s instalovaným výkonem 720 megawattů za osm let zinkasovaly 340 milionů eur. Podnik má podle smlouvy nárok na 35 procent příjmů vodní elektrárny, zbytek připadá státu.
Letité snahy o vypovězení smlouvy
Slovensko už za první Ficovy vlády v roce 2007 podalo žalobu o určení neplatnosti smlouvy o provozu zmiňované elektrárny. Fico uvedl, že soudy v sporu dosud nerozhodly.
Provoz obřího vodního díla Gabčíkovo spustilo Slovensko v říjnu 1992 poté, co Maďarsko od společného projektu Gabčíkovo-Nagymaros odstoupilo. Sporem Bratislavy a Budapeští ohledně vodního díla se zabýval Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, který už v roce 1997 dal ve většině bodů za pravdu Slovensku, s výjimkou spuštění vodního díla jen na slovenském území. Potvrdil také platnost smlouvy z roku 1977, v níž se Maďarsko zavázalo postavit dolní stupeň soustavy Nagymaros. Soud také uložil oběma stranám, aby se dohodly o naplnění rozsudku. K tomu ale dosud nedošlo.
