Levicová vláda premiéra Roberta Fica se postavila proti přerozdělování běženců na základě kvót v EU. Země slíbila přijmout dvě stovky syrských uprchlíků a dočasně ubytovat 500 žadatelů o azyl, kteří nyní pobývají v Rakousku.
Podle původního návrhu Evropské komise, který státníci EU odmítli, si členské státy evropské osmadvacítky měly povinně rozdělit 40 tisíc uprchlíků, z toho by na Slovensko připadlo 785 běženců. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker tento týden navrhl rozmístění dalších 120 tisíc migrantů, z toho by Slovensko mělo převzít 1502 osob.
V minulosti Slovensko dokázalo přijmout i více než 10 tisíc žadatelů o azyl ročně. Počet uprchlíků na Slovensku začal výrazně stoupat v roce 1999 a v roce 2004, kdy se země stala členem Evropské unie, požádalo o azyl na Slovensku přes 11 tisíc lidí. Ve výrazné většině případů bylo řízení o udělení azylu ovšem zastaveno, a to zpravidla z důvodu, že žadatel zemi opustil.
Přečtěte si komentář Pavla Párala:
V uplynulých letech lidí žádajících o azyl na Slovensku ubylo. Loni tak učinilo 331 osob a v prvním letošním pololetí 122 lidí. Podle takzvaných dublinských dohod musí žádost o poskytnutí azylu projednat ten členský stát EU, ve kterém uprchlík poprvé vstoupí na půdu Evropské unie. Slovensko má vnější hranici EU pouze s Ukrajinou.
Přední slovenští politici odmítají kvóty na přerozdělení běženců ze stávající migrační vlny i s odůvodněním, že jde zejména o uprchlíky, kteří prý nejsou ohroženi na životě a kteří údajně jen hledají lepší ekonomické podmínky. Slovensko podle ministra vnitra Roberta Kaliňáka také potřebuje mít kapacity pro případ zhoršení krize na Ukrajině, kde loni na jaře propukl ozbrojený konflikt mezi proruskými separatisty a ukrajinskými vládními silami.
„V případě, že dojde k větší uprchlické vlně z Ukrajiny, nebudou moci země jako Polsko, Slovensko a Maďarsko absolutně reagovat na (žádost o) pomoc Ukrajině, pokud budou zahlceny migranty,“ řekl Kaliňák.
Proti přijetí uprchlíků na základě povinných kvót se v průzkumu z letošního června vyslovilo 70 procent Slováků. Obyvatelé Gabčíkova se v srpnu v místním referendu zase postavili proti tomu, aby stát v této obci na jihu Slovenska ubytoval zmiňované uprchlíky pobývající nyní v Rakousku. Výsledek hlasování ale není pro vládu závazný, v Gabčíkovu již v minulosti země provozovala tábor pro uprchlíky například ze zemí bývalé Jugoslávie.
Názory odjinud: Německo otevírá náruč
