„Podporované jsou oblasti s vysokou nezaměstnaností, více než 30 procent. Myslím si, že si investoři pomoc od státu zaslouží,“ reagoval ministr s tím, že tento krok nepovažuje za předvolební tah. Projekty totiž podle něj prošly celým procesem posuzování a některé na ministerstvu ležely několik let.
Většina firem je napojených na automobilový průmysl, který je v zemi jedním z největších zaměstnavatelů. V seznamu jsou tak i na Slovensku působící společnosti žádající peníze jen na rozšíření výroby, například výrobce pneumatik Continental Matador Rubber za pomoc v objemu 14,58 milionu eur zaměstná 324 Slováků. Nový závod pro 100 pracovníků by měla za čtyřmilionovou pomoc od státu postavit firma Celltex Hygiene.
Jak však upozornil Miškov, tito žadatelé byli poslední, na něž byla uplatněna „stará“ pravidla. Novým zájemcům ministr vzkázal, že toto byla jeho poslední investiční pomoc. „Poslední, při které se uplatňuje přímá finanční dotace. Od budoucího roku máme rozpracované záměry, kde už počítáme jen s investiční pomocí ve formě daňové úlevy,“ vysvětlil. Dodal, že i při tomto balíku se snažil přímou pomoc snížit na minimum a tvoří jen třetinu z celé sumy.
Toto rozhodnutí nebude mít podle expertů výrazný vliv na příliv investic. Zahraniční firmy na Slovensko stále lákají nízké náklady na mzdy a euro. Potvrzuje to i Slovenská agentura pro rozvoj obchodu a investic. „Zájem i přes komplikovanou situaci ve světě, způsobenou krizí, stoupá,“ vyvracel generální ředitel agentury Róbert Šimončič zprávy o nechuti zahraničí začít podnikat na Slovensku.
Autorka je spolupracovnicí redakce
