Slovensko na konci září čekají parlamentní volby, kterým se sice říká předčasné, ale podle mnohých názorů se budou konat příliš pozdě. Vláda nemá důvěru parlamentu, část jejích původních stran je v rozkladu a z průzkumů jasně plyne, co si o nich veřejnost myslí. To, že neprošel návrh dřívějšího termínu hlasování, může těmto uskupením pomoci k obrodě, nebo je také definitivně pohřbít. Není tak vyloučené, že se do nejvyšších politických pater vrátí někdejší dlouholetý premiér Robert Fico. Jeho názory na válku na Ukrajině a protiruské sankce jsou přitom blízké vládě v Budapešti.
„Toto načasování voleb není šťastné,“ připouští politolog Juraj Marušiak s tím, že kromě nedostatečné legitimity přinese pokračující agonie vlády i praktické problémy především při přípravě státního rozpočtu. „Zřejmě zapracoval zájem některých aktérů, kteří potřebují čas, aby identifikovali své místo na politické scéně,“ domnívá se a poukazuje na premiéra Eduarda Hegera, který se ještě nerozhodl, zda a za koho bude kandidovat.
Strany původní koalice patrně sázejí na to, že čas bude hrát v jejich prospěch a podaří se jim nějak zkonsolidovat a znovu si naklonit veřejnost. Riskují přitom pravý opak. „Působení této vlády, jejích subjektů a jednotlivých představitelů je vodou na mlýn současné opozici,“ podotýká Marušiak.
Hlavní vládní uskupení Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igora Matoviče v roce 2020 vyhrálo volby s 25 procenty hlasů, nyní je v průzkumech pod deseti. Svoboda a solidarita (SaS) Richarda Sulíka je na tom sice o něco lépe v porovnání s posledními volbami, od léta však její preference strmě padají. Strana Za lidi je už dlouho mimo parlamentní hladinu.
Naproti tomu Ficův Směr-SD trvale stoupá, v průzkumech mu patří druhá pozice a dotahuje se na další sociálnědemokratickou stranu Petera Pellegriniho Hlas-SD. Je třeba říci, že zhruba půl roku do voleb je stále dost času na turbulentní vývoj, do něhož mohou promluvit i nové subjekty. Ostatně fenomenální úspěch OLaNO v uplynulém klání se zrodil až v posledních týdnech a průzkumy ho ani nedokázaly plně zachytit.
V tomto směru by mohl sehrát roli expremiér Mikuláš Dzurinda, který je spojován s vyvedením Slovenska z éry Vladimíra Mečiara. Koncem ledna představil tři pilíře, na kterých chce jeho Modrá koalice stavět. Je to věrnost západní civilizaci, členství v Evropské unii a NATO, ochrana demokracie a právního státu a udržitelná a konkurenceschopná ekonomika.
„Dnešní politická kultura v parlamentu je neudržitelná a nesnesitelná. Chceme říct jasné ne kulturním válkám. Liberálové nemohou porazit konzervativce, konzervativci nemohou porazit liberály,“ prohlásil Dzurinda podle Sme.
Zatím se však pasuje pouze do role mentora a je otázkou, zda jeho projekt získá přitažlivé tváře a vytvoří atraktivní program. „Odkazuje na lepší časy slovenské pravice a více než vzpomínkový optimismus nenabízí,“ hodnotí Dzurindu Marušiak s tím, že pětiprocentní zisk jeho strany je reálný, k desetiprocentnímu už je skeptický.
Při fragmentaci politické scény, kdy minule nemalá část hlasů skončila mimo parlament, je těžké odhadnout, kdo nakonec rozhodne o tom, jestli Slovensko dál povede prozápadní politiku. Zdá se ale být jisté, že velkou roli sehraje Hlas. „Pravice, která deklaruje, že nikdy nevytvoří koalici ani s umírněným Hlasem, se střílí do kolen, protože v tom případě Hlasu nezůstává nic jiného než se vydat na milost a nemilost Ficovi,“ podotýká Marušiak s tím, že Fico je z dvojice lídrů ten silnější.
Jeho názory ho přitom dostaly na ukrajinský seznam osob podporujících ruskou propagandu po bok francouzské krajně pravicové političky Marine Le Penové. A Slováci v posledním roce několikrát zaskočili další Evropany svými názory na válku v sousední zemi. Pokud by budoucí vláda nastolila kurz skeptický k podpoře Kyjeva a k protiruským sankcím, znamenalo by to konec maďarské izolace a nebezpečné nabourávání unijní jednoty.
Už nyní přitom panují obavy, že se celá předvolební kampaň kvůli Směru ponese ve znamení šíření strachu ze zavlečení Slovenska do války v sousední zemi a mobilizace po vzoru českých prezidentských voleb.
