Starobní důchod 2023: Kalkulačka a jak na výpočet

Důchodová kalkulačka 2023: Jak na výpočet starobního důchodu? (ilustrační obr.)

Důchodová kalkulačka 2023: Jak na výpočet starobního důchodu? (ilustrační obr.) Zdroj: Profimedia

Načasovat správný odchod do důchodu je důležité, protože můžete získat nebo ztratit celkem dost korun. Co když chcete odejít do důchodu v letošním roce? Kolik budete měsíčně dostávat? Vyplatí se předčasný důchod? A co OSVČ?

V tomto článku najdete:

Důchodová kalkulačka 2023 online:  Aplikace pro výpočet důchodu

Starobní důchody upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a vypočítat si je není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. I proto hned na začátek předkládáme kalkulačku, která spočítá starobní důchod za vás.

Důchodová kalkulačka 2023 >>>

Vzorec: Jak na předběžný výpočet důchodu?

K výpočtu starobního důchodu potřebujete znát tři základní parametry:

  • Osobní vyměřovací základ
  • Získaný počet let pojištění
  • Počet dětí, na které se uplatňuje výchovné

Osobní vyměřovací základ se v současnosti vypočítává z příjmů od roku 1986. Zjednodušeně řečeno, je to průměrná měsíční mzda v současné hodnotě, kdy se dřívější příjmy přepočítávají pomocí koeficientů zohledňujících inflaci na současnou úroveň. Naši kalkulačku můžete využit i pro výpočet osobního vyměřovacího základu.

Získaný počet let pojištění představuje období, po které jste platili důchodové pojištění. 

Výchovné se uplatňuje od ledna letošního roku a je to vlastně příspěvek za vychované dítě pro jednoho z rodičů. Nárok na něj má rodič, který o dítě pečoval více. Pro rok 2023 činí výchovné 500 korun měsíčně za jedno dítě

Váš důchod dále ovlivní, pokud váš osobní vyměřovací základ překročí tzv. redukční hranici. V takovém případě je základ snížen. Jde o prostředek sociální solidarity – bohatší tímto přispívají na důchody chudším.

 Pro rok 2023 tak výpočtové základy činí:

  • Vyměřovací základ do 17 743 Kč – výpočtový základ v plné výši
  • Vyměřovací základ nad 17 743 do 161 296 Kč – výpočtový základ 17 743 + (VZ – 17 743) × 0,26
  • Vyměřovací základ nad 161 296 Kč – výpočtový základ 55 067 Kč

Procentní výměra = výpočtový základ × počet odpracovaných let × 1,5 %

Procentní výměra nesmí být nižší než 770 Kč a ovlivňuje ji také to, jestli dotyčný odešel do dřívějšího nebo pozdějšího důchodu. 

Výše procentní výměry předčasného starobního důchodu činí za každý celý rok pojištění 1,5 % výpočtového základu měsíčně. Takto stanovená výše se ale snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku o:

  • 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů;
  • 1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne;
  • 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne.

Příklad: 

Muž, nar. 1. 12. 1957, důchodového věku 63 let a 8 měsíců dosáhne 1. 8. 2021. K 1. 1. 2021, tj. o osm měsíců dříve, odejde do předčasného starobního důchodu (tj. přesně o 212 dnů před dosažením důchodového věku, tedy tři započaté devadesátidenní úseky). Za 212 dnů „předčasnosti“ se sazba procentní výměry důchodu snižuje o 2,7 % výpočtového základu (3 × 0,9 %). (zdroj ČSSZ)

Konečný důchod = procentní výměra + 4040 Kč (pevná částka důchodu stanovená pro rok 2023)

Je potřeba počítat s tím, že se každý rok mění nejen tato pevná částka, ale také koeficienty pro výpočet důchodu, redukční hranice a procenta pro výpočet výpočtového základu a základní výměra důchodu.

Důchod u OSVČ: Jak na výpočet?

Stejně jako zaměstnanci musejí osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) dosáhnout důchodového věku a získat minimální dobu pojištění v rozsahu alespoň 35 let. Opět do výpočtu potřebujete započítat osobní vyměřovací základ, celkovou dobu pojištění v celých ukončených letech, dále náhradní dobu pojištění (např. evidence na úřadu práce) a nakonec výchovné.

Jistý rozdíl tu ale je. Zatímco u zaměstnanců je vyměřovací základ stanoven z hrubých příjmů, u OSVČ je to částka, kterou si mohou stanovit i samy. Vyměřovací základ ale musí odpovídat alespoň 50 procentům daňového základu (příjmy minus výdaje). Zákonem jsou také dány minimální zálohy pojištění, a jestliže jsou skutečné dosažené příjmy nižší než minimální vyměřovací základ, musí podnikatel zaplatit alespoň minimální zálohu. Čím vyšší tedy máte vyměřovací základ, z kterého platíte zálohy, tím vyšší budete mít důchod.

Projděte si konkrétní příklady podnikatelů k výpočtu starobního důchodu.

Valorizace důchodů v roce 2023

Jestliže vám byl přiznán důchod do konce loňského roku, pak vám také vznikl nárok na zvýšení důchodu z důvodu valorizace. Měsíční částka se tak všem příjemcům řádného starobního důchodu, předčasného důchodu, invalidního důchodu prvního stupně, druhého stupně i třetího stupně, vdovského důchodu, vdoveckého důchodu i sirotčího důchodu zvýšila. 

Valorizační vzorec je ve všech případech shodný, a sice:  

  • Základní výměra důchodu se zvýšila o 140 korun
  • Procentní výměra důchodu se zvýšila o 5,1 procenta

Pokud dotyčný odešel do důchodu byť jen v prvním týdnu letošního roku, nárok na zvýšení důchodu z důvodu lednové valorizace nevznikl. 

V příštích letech se pravděpodobně nastavení penzijního systému dost změní a tato změna se dotkne i valorizace důchodů. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury je současný valorizační mechanismus hlavním důvodem, proč přestávají příjmy z odvodů důchodovému systému stačit. V letošním roce ale ještě mohou důchodci pravděpodobně počítat s mimořádným zvýšením svých důchodů.

Rostoucí důchody jsou v roce 2023 citelným problémem pro rozpočet státu (video)

Video placeholde
Rostoucí důchody jsou problémem pro rozpočet • Videohub

Minimální a průměrný důchod v ČR

Podle § 34 zákona o důchodovém pojištění nesmí být procentní výměra starobního důchodu méně než 770 korun. Nepřímo je tak legislativou stanovena absolutně nejnižší částka starobního důchodu, která v roce 2023 bude 4810 korun (4040 korun + 770 korun). Takto nízký starobní důchod je však výjimečný.

Průměrný měsíční důchod se v rámci lednové valorizace zvýšil o 825 korun a činí tak v současnosti zhruba 19 tisíc korun.

 

Důchodový věk: Kdy máte nárok jít do důchodu?

Přestože se důchodový věk v Česku postupně sjednocuje, stále není pro všechny občany stejný. Hranice odchodu do penze se odvíjí od ročníku narození. Jednoduchá situace panuje u osob narozených po roce 1971. U těchto občanů je důchodový věk aktuálně zastropován na 65 let – bez ohledu na pohlaví nebo počet dětí. 

Jestliže chcete znát váš přesný věk odchodu do důchodu, spočítá to za vás naše kalkulačka.

Kalkulačka: Kdy odejít do důchodu >>>

Starobní důchod: Kdy a jak podat žádost?

Žádost o důchod se podává na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa trvalého bydliště, v Praze na kterémkoli územním pracovišti Pražské správy sociálního zabezpečení. Žádost se podává osobně, případně je možné k tomuto úkonu zmocnit jinou osobu na základě udělené plné moci bez nutnosti úředního ověření.

Podat ji můžete nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. Později je to možné kdykoliv. U předčasného starobního důchodu nelze přiznat důchod zpětně, ale nejdříve od data podání žádosti.

Jak podat žádost o starobní důchod? >>>

Předčasný důchod: Jak ovlivní výpočet?

Jestliže se vám nechce nebo nemůžete čekat s odchodem do důchodu do řádného věku, lze odejít do předčasného důchodu nebo předdůchodu, kdy se čerpají vlastní naspořené peníze z doplňkového penzijního spoření.

O předčasný důchod mohou zažádat osoby, které splnily podmínku získání potřebné doby pojištění. Konkrétní pravidla se pak odvíjejí od důchodového věku. Pokud je váš důchodový věk nižší než 63 let, můžete do předčasného důchodu odejít až o tři roky dříve. Je-li váš důchodový věk vyšší než 63 let, vzniká vám nárok na předčasný důchod dovršením 60 let. V těchto případech tak můžete odejít do důchodu až o pět let dříve. Je zde ale potřeba počítat s trvalým snížením důchodu, což lze vidět v příkladu výše.