Smrt šéfa Al-Káidy může narušit jednotu Tálibánu. Po raketách Hellfire nasadí USA finanční nástroje

Ayman al-Zaváhirí, hlavní muž Al-Káidy, na záběru z roku 2011

Ayman al-Zaváhirí, hlavní muž Al-Káidy, na záběru z roku 2011 Zdroj: Reuters

Afghánistán pod vládou Tálibánu.
Afghánistán pod vládou Tálibánu.
Afghánistán pod vládou Tálibánu.
Afghánistán pod vládou Tálibánu.
Afghánistán pod vládou Tálibánu.
8
Fotogalerie

V neděli před čtvrtou hodinou ranní byl americkým dronem zabit Ayman al-Zaváhirí, hlavní muž Al-Káidy. Zrovna stál na balkonu, když na něj CIA shodila dvě „tiché“ rakety R9X Hellfire. Kdo bude příští lídr této teroristické organizace, není jasné, ovšem bude se potýkat se stále upadajícím vlivem. Al-Zaváhirí se údajně skrýval v domě jednoho z vrchních představitelů Tálibánu, což porušuje mírovou smlouvu mezi USA a Tálibánem. Dohoda může být nyní ohrožena.

Zaváhirí se skrýval v hlavním městě Afghánistánu Kábulu se svojí rodinou, která byla při útoku přítomná v domě, ovšem nikdo z ní nebyl zraněn ani zabit. Podle informovaných zdrojů CBS News akci provedla zpravodajská služba CIA. Joe Biden o úspěšně operaci prohlásil: „Zaváhirí z úkrytu koordinoval pobočky Al-Káidy po celém světě, včetně stanovení priorit pro poskytování operativního vedení a podněcování útoků proti americkým cílům. Nyní bylo dosaženo spravedlnosti a tento teroristický vůdce již není mezi námi.“  

Mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid v pondělí potvrdil nálet dronu v Kábulu. Řekl, že to Islámský emirát Afghánistán považuje za jasné porušení mezinárodních zásad. Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že ukrytím Zaváhirího v Afghánistánu „Tálibán hrubě porušil dohodu a opakovaná ujištění světu, že nedovolí, aby afghánské území bylo využíváno teroristy k ohrožení bezpečnosti jiných zemí“.

„Určitě to zbrzdí odmražení finančních prostředků, které Američané vůči Afghánistánu drží. Také to podle mě zpozdí uznání Tálibánu jako legitimní vlády, k čemuž ještě nedošlo. Vojenská intervence Američanů do Afghánistánu je ale nepravděpodobná,“ tvrdí Bohumil Doboš z katedry politologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Zaváhirí byl nástupcem Usámy bin Ládina v čele Al-Káidy. Před tím byl v organizaci mužem číslo dva, bin Ládinova pravá ruka. Původním povoláním lékař z Egypta se stal součástí radikálních skupin již v mladém věku, poté v roce 1981 pravděpodobně participoval na úspěšném atentátu na egyptského prezidenta Anwara Sadata. Byl pak dále aktivní v teroristických organizacích, v 80. letech se přidal k Al-Káidě. Stál pak za jedenáctým zářím a dalšími útoky, mimo jiné na americké ambasády v Keni a Tanzanii, při kterých zemřelo 223 lidí. 

Video placeholde
Útoky z 11. září. Uplynulo 20 let od jednoho z nejhorších teroristických útoků světa • Videohub

K výraznému oslabení Al-Káidy se smrtí Zaváhirího ovšem pravděpodobně nedojde. „Značka Al-Káidy jako globální teroristické organizace byla v posledním desetiletí na ústupu a ty z poboček, které se dají považovat za úspěšné, žijí vlastním životem a vedení reprezentované Zaváhirím nemělo na jejich aktivity patrně jakýkoli operační vliv,“ míní expert na Blízký východ a spolupracovník serveru Voxpot Jakub Ježek. Malý vliv Al-Káidy v Afghánistánu potvrzuje i zpráva OSN, podle které je v této zemi pouze mezi 180 až 400 bojovníky teroristické organizace. 

Kdo bude Zaváhirího nástupcem v Al-Káidě, není doposud jasné. Nejčastěji zmiňovaná osoba je bývalý plukovník egyptské armády Safi al-Adla, jehož označil jako budoucího lídra například Norman Roule, bývalý americký zpravodajský manažer pro Írán v kanceláři ředitele národní rozvědky. Al-Adla je expertem zejména na výbušniny a je členem Al-Káidy od druhé poloviny osmdesátých let. Otázka nástupnictví je však stále otevřená.

Z této události ovšem pravděpodobně vzniknou problémy i pro vládnoucí hnutí v Afghánistánu Tálibán. Ten se zavázal ve smlouvě, podepsané v roce 2020, neumožnit Al-Káidě či jakékoliv další teroristické organizaci operovat na území pod kontrolou Tálibánu. Zaváhirí podle spekulací přebýval v domě, který patří Siradžuddínu Hakkánímu, který je de facto ministr vnitra, jednalo by se tedy o jasné porušení smlouvy s USA, ať už by o úkrytu vědělo celé vedení Tálibánu, či pouze Hakkání.

„Určitě došlo k porušení smluv z Dauhá, na základě které se Američané v podstatě stáhli z Afghánistánu. Pokud to nebylo dojednané s vůdci Tálibánu, tak to může rozštěpit vnitřní jednotu hnutí. Pokud by došlo ke sporu mezi Hakkáním a zbytkem Tálibánu, tak by to mělo masivní dopady,“ říká Bohumil Doboš.

U této úspěšné operace se nabízí srovnání s úspěšným zabitím vysoko postavených osob arabského světa za Trumpovy, respektive Obamovy administrativy, totiž Kásima Sulejmáního a Usámy bin Ládina. Podle Jakuba Ježka však toto srovnání notně kulhá. „Vzhledem k nižšímu charismatu i menší známosti samotného Zaváhirího se jedná o událost určitě menšího významu, než bylo zabití bin Ládina. Sulejmání, to byl přeci jen voják, člen oficiálního velení oficiální státní organizace. Asi bych se srovnání s Al-Káidou raději vyhnul,“ tvrdí Ježek.