Komise tvrdí, že zboží pocházející z území, která Izrael okupuje, nemůže být v Evropské unii prodáváno jako zboží vyrobené v Izraeli. Izrael pokládá opatření za diskriminační, přijaté z politických důvodů.
Předkladatel usnesení Robin Böhnisch (ČSSD) pokládá výkladové oznámení komise za tlak na Izrael. Argumentaci EK, že jde o službu pro evropské spotřebitele, označil za absurdní. Za nepřijatelné, nešťastné a nevhodné pokládá oznámení o označování zboží taky František Laudát z TOP 09. „Může evokovat nepříjemné vzpomínky na značkování příslušníků židovského národa za druhé světové války,“ řekl. Podle Zdeňka Soukupa (ANO) je Izrael jedinou výspou západní demokracie v oblasti.
„Pokud padne stát Izrael, tak nakonec padne i Evropa,“ prohlásil Marek Benda (ODS). V záležitosti se podle něho nejedná o označování zboží, ale o novodobý projev antisemitismu části evropských elit. Vláda se podle Hermana věcí zabývala a její stanovisko odpovídá postoji dolní komory. Je třeba odmítnout snahy vedoucí k diskriminaci Izraele, řekl.
Naopak předseda KSČM Vojtěch Filip pokládá za nešťastnou politizaci problému. Jeho stranický kolega Jiří Valenta poukazoval na právo spotřebitele na informace o původu zboží. „Česko je nekriticky proizraelské,“ uvedl. Analogii s označováním Židů v době holokaustu označil za nesmyslnou.
Americký zásah
EU začala o zavedení jasného značení zboží z židovských osad na okupovaných územích usilovat už v době, kdy její diplomacii vedla Catherine Ashtonová. V roce 2013 byla ale kampaň zastavena na žádost amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, který se tehdy snažil obnovit mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinci.
Rozhovory stále stagnují a nástupkyně Ashtonové Federica Mogheriniová otázku označování zboží znovu otevřela. Letos v dubnu Mogheriniovou požádalo o zavedení značek 16 unijních zemí, Česká republika ani Slovensko mezi nimi nebyly. Británie, Belgie a Dánsko už zboží z osad prodávají s etiketou, na níž je to jasně vyznačeno. Jde hlavně o ovoce a zeleninu vypěstované v osadách v údolí Jordánu.
Evropská unie neuznává přítomnost Izraelců na Západním břehu, na Golanských výšinách ani ve východním Jeruzalémě jako legální. Izrael tato území obsadil za války v roce 1967 a jejich další osud měl být součástí rozhovorů s Palestinci a Syřany.
Obojí ale zkrachovalo. Pouze s Palestinci Izrael v 90. letech vyjednal dohodu o částečné autonomii, takže část území Západního břehu Jordánu je pod kontrolou palestinské samosprávy. Izrael však na části tohoto území stále rozšiřuje osady, ve kterých žije přes 300 tisíc Židů.
