Překážky v práci: V těchto případech vzniká nárok na náhradu mzdy
Překážky v práci jsou situace, které zaměstnanci brání v plnění pracovních povinností, aniž by za to nesl zodpovědnost. Co jsou to překážky v práci na straně zaměstnance? A kdy vznikají překážky v práci na straně zaměstnavatele? Kdy vzniká nárok na náhradu mzdy a jaká je její výše? Jaké změny přinesla novela zákoníku práce platná od 1.6. 2025?
Překážky v práci rozlišujeme na důležité osobní překážky na straně zaměstnance (specifikovány v zákoníku práce), jiné důležité osobní překážky (nalezneme v nařízení vlády), překážky v práci z důvodu obecného zájmu a překážky v práci na straně zaměstnavatele.
Důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance
Mezi důležité osobní překážky, při nichž je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance, patří podle zákoníku práce:
- dočasná pracovní neschopnost
- karanténa
- mateřská dovolená
- otcovská dovolená
- rodičovská dovolená
- ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiné fyzické osoby
- poskytování dlouhodobé péče
Při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě náleží zaměstnanci za prvních 14 dnů náhrada mzdy ve výši 60 % z průměrného redukovaného výdělku. Po uplynutí této doby za podmínek, že vznikl nárok na nemocenské, vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) dávku nemocenského.
U mateřské, otcovské a rodičovské dovolené platí, že náhradu poskytuje stát formou peněžité pomoci v mateřství (PPM), otcovské poporodní péče (v obou případech jde o dávku od ČSSZ) nebo rodičovského příspěvku (vyplácí úřad práce). Zaměstnavatel je pouze povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance pro tuto důležitou osobní překážku v práci.
Při ošetřování dítěte nebo jiného člena rodiny (s délkou maximálně 9 dnů, resp. 16 dnů u samoživitelů) a dlouhodobé péče (až 90 dnů) poskytuje ČSSZ dávku ve výši 60 % vyměřovacího základu. Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance.
Jiné důležité osobní překážky v práci
Tyto překážky jsou vymezeny v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Současně s flexinovelou zákoníku práce s účinností od 1. června 2025 došlo k řadě změn. Nově například dochází ke zrovnoprávnění manželů, registrovaných partnerů a stejnopohlavních párů, které uzavírají partnerství podle občanského zákoníku.
„Novela odstraňuje některé nepřesnosti, které v praxi způsobovaly zbytečné komplikace. Změny ulehčí život zaměstnavatelům i zaměstnancům tím, že nastavují pravidla pro čerpání pracovního volna v důležitých životních situacích,“ uvedl k novele nařízení ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Kupříkladu při úmrtí blízké osoby nebude muset zaměstnanec prokazovat, že na pohřbu strávil pouze nezbytně nutnou dobu. Volno je totiž poskytováno v rozsahu dnů. „V případě úmrtí manžela (partnera), druha, dítěte, vnoučete, rodiče, prarodiče nebo sourozence zaměstnance bude možno čerpat doplňkové neplacené volno v rozsahu až pěti dnů,“ uvádí dále Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Příloha k nařízení č. 590/2006 Sb. stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Hlavní překážky jsou uvedeny v následující tabulce:
Tabulka: Překážky v práci na straně zaměstnance
Pokud jde o volno pro vyhledání nového zaměstnání, nově se tedy zohledňuje důvod ukončení pracovního poměru. U sankčních důvodů se zkracuje doba pracovního volna na polovinu.
„Základní rozsah volna (v některých případech s náhradou mzdy) může zaměstnanec využít k účasti na pracovních pohovorech nebo k návštěvě úřadu práce. Pokud tento rozsah vyčerpá a nové zaměstnání si nenajde, bude moci využít nové doplňkové neplacené volno v rozsahu až dvou dnů, určené výhradně pro využití poradenských služeb úřadu práce,“ připomíná Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Překážky v práci z důvodu obecného zájmu
U překážek v práci z důvodu obecného zájmu, přísluší zaměstnanci volno od zaměstnavatele v rozsahu výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze vykonávat mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy ale nepřísluší, pokud není stanoveno jinak.
Sem spadá například:
- výkon veřejné funkce
- občanské povinnosti (svědci, tlumočníci nebo jiné osoby předvolané k soudu)
- jiné úkony ve veřejném zájmu
- volno v souvislosti s brannou povinností
Do této kategorie patří i volno pro táborové vedoucí. Právě u nich je výjimka a za překážku v práci jim náleží i náhrada mzdy, pokud jde o akci pořádanou právnickou osobou zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a práce s dětmi a mládeží tvoří podstatnou část její hlavní činnosti, což je zaměstnanec povinen zaměstnavateli prokázat. Vyplacenou náhradu na žádost zaměstnavatele refunduje stát. Za děti a mládež se považují osoby mladší 26 let.
Překážky na straně zaměstnavatele
Mezi překážky na straně zaměstnavatele patří prostoje a práce přerušené z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelních událostí, a dále jiné překážky. Rozdíl spočívá ve výši náhrady, kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout za to, že mu neumožňuje výkon práce. U prostojí je výše náhrady minimálně 80 % průměrného výdělku, u přerušení z důvodu povětrnostních vlivů nebo živelní události je to 60 % průměrného výdělku.
U ostatních překážek v práci má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši 100 % průměrného výdělku. Při dočasném omezení odbytu výrobků nebo poptávky po službách lze ale dohodou s odborovou organizací (a pokud u zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí vnitřním předpisem) stanovit, že se náhrada snižuje až na 60 % průměrného výdělku.
Tabulka: Překážky na straně zaměstnavatele
Překážka v práci na straně zaměstnavatele | Výše náhrady mzdy/platu | Poznámka |
---|---|---|
Prostoje | Min. 80 % průměrného výdělku | přechodná a neplánovaná překážka v práci na straně zaměstnavatele |
Přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelních událostí | 60 % průměrného výdělku | |
Ostatní překážky v práci | 100 % průměrného výdělku | |
Ostatní překážky při omezení odbytu výrobků/poptávky po službách | Až 60 % průměrného výdělku | Nutná dohoda s odborovou organizací, resp. vnitřní předpis |