„Na podzim se uskuteční ve Velké Británii summit NATO na vrcholné úrovni. Já se obávám, že Česká republika nemusí dostat úplně jedničku ze všech oblastí připravenosti, tam, kde jsme slíbili spojencům, že jsme schopni pomoci,“ řekl Sobotka. Armáda by zároveň měla rozvíjet ty schopnosti, které po ní bude NATO požadovat v případě dalšího zhoršení bezpečnostní situace v Evropě.
Premiér zopakoval, že v příštím roce chce zastavit pokles výdajů obranu, který se stal trendem posledních let. Po nedávném setkání s prezidentem Milošem Zemanem uvedl, že by silový resort měl v roce 2015 dostat alespoň stejnou částku jako letos. „Myslím si, že to bude velmi dobrý signál i našim spojencům. Ale hlavně to bude šance na to, aby armáda koncepčně rozvíjela ty schopnosti, které po nás spojenci budou požadovat v případě, kdyby, nedej bože, došlo k nějakému dalšímu vyhrocení bezpečnostní situace,“ řekl Sobotka.
Ministerský předseda se nedávno sešel s náčelníkem generálního štábu Petrem Pavlem, který pokles zbrojních výdajů dlouhodobě kritizuje. Sobotka řekl, že chce nadále pokračovat v jednáních s armádními špičkami i ministrem obrany Martinem Stropnickým (ANO).
Šéf resortu nedávno sklidil kritiku od svého amerického protějšku Chucka Hagela, neboť Praha vydává na obranu jen jedno procento HDP, přitom se členstvím v NATO zavázala k dvouprocentnímu příspěvku. Američané chtějí, aby se evropské země mnohem aktivněji zapojovaly do společné alianční obrany. Zvýšení výdajů na obranu po Česku při nedávné návštěvě Prahy žádal i generální tajemník NATO Aders Fogh Rasmussen.
V souvislosti s vyhrocenou situací na východě Evropy nepočítá vláda s obnovením povinné základní vojenské služby. „Rozhodně tímto směrem uvažovat nebudeme,“ zdůraznil Sobotka. Premiér připomněl, že u zavedení plně profesionální vojska byla sociální demokracie. „My si myslíme, že to bylo správné rozhodnutí, které mimo jiné umožnilo zefektivnit výdaje na zajištění obrany,“ uvedl premiér.
