Významný vývoj v délce dožití podle studie zaznamenaly také širší skupiny obyvatelstva. Slovy statistiků si horních pět procent v posledních patnácti letech k průměrné délce života připsalo v zhruba dva a půl roku života, kdežto u spodních pěti procent lze hovořit v průměru mezi muži a ženami jen o 0,2 roku života.
„Když hovoříme o sociální nerovnosti v USA, hovoříme o tom, že tito lidé si nemohou pořídit stejný standard bydlení či potraviny ve stejné kvalitě jako lidé z vyšších příjmových skupin. Až pohled na průměrný věk dožití však řádně ilustruje úroveň nerovnosti, která zde panuje,“ uvedl doktorand a jeden z autorů výzkumu Michael Stepner z katedry ekonomiky na MIT.
Až pohled na průměrný věk dožití však řádně ilustruje úroveň nerovnosti, která zde panuje
Stepner se svými kolegy propočítal, že rozdíly v délce dožití panují také napříč jednotlivými americkými státy, a to až 4,5 roku. Regionální ráz na to však prý má minimální vliv a tento rozdíl generuje údajně „něco jiného“, na co se ještě výzkumníci budou muset zaměřit. „Korelace mezi délkou dožití a lokálními faktory jako třeba dostupnost zdravotní péče nebo životní prostřední jednoduše není natolik silná, aby vytvořila takové mezistátní rozdíly,“ vysvětlila Sarah Abrahamová, další z autorek studie, kterou publikoval Journal of the American Medical Association.
Výzkumníci zpracovávali 1,4 miliardy anonymizovaných daňových hlášení z let 2001 až 2014, které jim poskytla tamní sociální správa. Tvůrci studie uznávají, že jednoznačné závěry o korelaci zdraví vedoucího k bohatství nebo naopak bohatství vedoucího k lepšímu zdraví nelze hovořit a spíše jde o vzájemný vliv.
Studie by měla podle statistiků posloužit jako základ pro detailní regionální šetření a zároveň jako případný podklad pro přepracování tamního sociálního systému. „Ten přestává být tak efektivní a redistributivní, když ti bohatší jsou z něj placeni o deset let více, než ti chudší,“ dodává Abrahamová. Vědci doufají, že svojí studií rozpoutají debatu nad sociální politikou některých států a komunit. „Rozhodně nemáme odpovědi na všechny otázky, ale je dobré mít alespoň přehled nad jejich magnitudou,“ uzavřela.
Ilona Švihlíková: Nůžky mezi bohatými a chudými se rozevírají dál
Vladan Gallistl: Centrální bankéři zvyšují sociální nerovnost
