Dánsko patří mezi nejvíce rovnostářské země světa, přesto v něm majetkové rozdíly mezi občany postupně narůstají. Tento trend podle tamní ekonomické rady, která slouží jako expertní těleso vlády, ještě prohlubují ultranízké úrokové sazby. Z nich profitují zejména bohatí.
Agentura Bloomberg připomíná, že dánské úrokové sazby poprvé klesly do záporného pásma před více než čtyřmi lety. Zatímco náklady na kapitál setrvale klesají, výnosy z něj rostou. Zhodnocení aktiv, jejichž hodnotu pomohly vyhnat právě levné peníze, se ale netýká nejchudších Dánů.
Propad sazeb pod nulu zároveň v Dánsku v posledních letech koreluje se setinovým zvýšením Giniho koeficientu. Ukazatel rozložení příjmů v populaci se začal po několika letech stagnace zvyšovat právě v roce 2014 na současných 0,27 (naprostou rovnost by znamenala hodnota nula). Dánsko přesto nadále patří v tomto ukazateli mezi tři nejvíce rovnostářské státy OECD - spolu s Norskem, Slovinskem, Slovenskem a Českou republikou.
Tvrzení, že různé formy kvantitativního uvolňování vedou ke zvyšování ekonomické nerovnosti, přitom podle Bloombergu není nové a prosto kontroverzí. Podle bývalého šéfa Fedu Bena Bernankeho například opomíjí všechny možné dopady monetární politiky.
Je-li správně nastavena, potom podle něj ve skutečnosti může přispět k zajištění větší rovnosti tím, že napomáhá k větší stabilitě ekonomiky a jejímu růstu jako celku. Navíc podle Bernankeho mohou chudší občané profitovat z vyšší inflace, která umazává jejich dluhy a přispívá k vytváření pracovních míst.
V neposlední řadě bývalý šéf Fedu upozorňuje na skutečnost, že zvyšování nerovnosti je dlouhodobým trendem pramenící z hlubokých strukturálních změn, jako je globalizace, technologický pokrok či stárnoucí populace.
Bloomberg v návaznosti na tato slova připomíná, že i v samotném Dánsku se zvyšují majetkové rozdíly již od 90. let minulého století. Příjmy nejbohatší desetiny populace od té doby vzrostly mnohem více, než tomu tak bylo v případě deseti procent nejchudších.
