Šoková terapie pro nezávislé Skotsko: Data mluví proti odtržení. Optimisté věří v hospodářský úspěch

Skotsko je sice známé jako přední vývozce ropy a whisky, druhou nejvýznamnější položku po zatím ještě dominující ropě si ale pořád drží stroje. Na snímku skotská premiérka Nicola Sturgeonová (v modrém) během lednové návštěvy továrny Star Refrigeration v Glasgow.

Skotsko je sice známé jako přední vývozce ropy a whisky, druhou nejvýznamnější položku po zatím ještě dominující ropě si ale pořád drží stroje. Na snímku skotská premiérka Nicola Sturgeonová (v modrém) během lednové návštěvy továrny Star Refrigeration v Glasgow. Zdroj: Profimedia

První ministryně Skotska Nicola Sturgeonová.
První ministryně Skotska Nicola Sturgeonová.
První ministryně Skotska Nicola Sturgeonová.
Inspiraci hledají skotští zastánci zelené energie v Dánsku, které patří k významným výrobcům větrných turbín.
5 Fotogalerie
Jan Žižka

Brexit posiluje politické argumenty pro nezávislost Skotska. Z ekonomického hlediska je to paradoxně přesně naopak, alespoň na první pohled. Kvůli brexitu může být případné vystoupení Skotska ze Spojeného království hospodářsky náročnější.

Volání po odtržení od Anglie a po vypsání nového referenda, které by ho schválilo, zní nyní ve Skotsku mnohem hlasitěji než dřív. Šéfka vlády v Edinburghu Nicola Sturgeonová prohlašuje, že Skotové v roce 2014 hlasovali pro účast v jiném Spojeném království, než je to, které opouští Evropskou unii. Vládní Skotská národní strana (SNP) hodlá bojovat proti neochotě Londýna referendum o nezávislosti připustit, všichni s napětím očekávají, jaký druh bojového umění zvolí. Pokud se politické nálady nezmění, má značnou šanci na úspěch, otázkou je pouze, za jak dlouho.

S ekonomickými vyhlídkami nezávislého Skotska je to složitější. Tvrdá data dnes mluví proti odtržení. Optimisté přesto věří, že nezávislost uvolní tvůrčí a inovační potenciál, který zemi přivede k hospodářskému úspěchu.

Opustíš-li Anglii…

Jisté je, že politikům SNP nehrají do karet údaje o zahraničních ekonomických vazbách Skotska. Tři pětiny tamního exportu průmyslových výrobků a služeb totiž směřují do ostatních částí Velké Británie. Pouze necelá jedna pětina vývozu připadá na Evropskou unii, do které se zastánci skotské nezávislosti chtějí vrátit. Narušení obchodních a hospodářských vazeb mezi EU a Británií kvůli brexitu by se pak týkalo také vztahů mezi Skotskem a Anglií jako jeho nejvýznamnějším partnerem. Pokud britský premiér Boris Johnson nevyjedná s Bruselem nulová cla, platily by nové tarify také pro skotsko-anglický obchod.

Je tu pochopitelně řada neznámých. Nevíme, jak dlouho by Skotsku trvalo jednání o návratu do EU, jak by vypadaly vztahy se zbytkem Británie v prvním období po vyhlášení nezávislosti, a zatím netušíme ani to, jak nakonec bude vypadat obchodní dohoda mezi EU a Spojeným královstvím. Všechno ale nasvědčuje tomu, že oproti době minulého referenda o skotské nezávislosti v roce 2014 je nyní riziko poškození skotského obchodu podstatně vyšší. 

Po šesti letech navíc zastánci odtržení evidentně ztrácejí někdejší klíčový argument, podle kterého by Skotsko mohlo silně bohatnout na prodeji ropy ze Severního moře. Pokles příjmů z těžby naopak v poslední době nepříznivě dopadá jak na hospodaření regionální vlády v Edinburghu, tak té centrální v Londýně. Také kvůli tomu má Skotsko obrovský rozpočtový deficit na úrovni více než sedmi procent tamního hrubého domácího produktu – tedy vyšší než kterákoliv země EU. Odtržení od Británie a konec fiskálních transferů z Londýna by proto podle řady ekonomů znamenaly potřebu „šokové terapie“ ve formě výdajových škrtů a zvyšování daní.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!