Solidarita po kypersku - ministři si před zdaněním „ulili“ 4,5 miliardy eur

Protesty na Kypru

Protesty na Kypru Zdroj: ctk

V týdnu před víkendovým rozhodnutím o jednorázovém zdanění vkladů v kyperských bankách si tamní politici poslali do zahraničí téměř 4,5 miliardy eur (115 miliard korun). Napsal to německý zpravodajský server Deutsche Wirtschafts Nachrichten. Podle kyperských médií si peníze do ciziny schovali hlavně členové kyperské vlády a lidé z jejího okolí.

Nejmenované zdroje uvedly, že tito politici byli o připravovaném zdanění bankovních vkladů informováni předem. Ze stovek kont tak prý během minulého týdne zmizelo do zahraničí na 4,5 miliardy eur. Po oznámení tohoto opatření bylo podle odhadů šéfa kyperské centrální banky do ciziny převedeno asi deset procent všech vkladů v bankovních domech na středomořském ostrově.

Od začátku roku tak tamní ústavy přišly už o 20 miliard eur (513 miliard Kč), uvedl server Deutsche Wirtschafts Nachrichten.

Jednorázové zdanění bankovních vkladů na Kypru stanovili ministři financí eurozóny jako podmínku, aby země získala od měnové unie finanční pomoc ve výši deseti miliard eur (256 miliard Kč). Jinak jí hrozí platební neschopnost. Požadovaná daň vyvolala na ostrově masové protesty hlavně drobných střadatelů a tamní parlament ji v úterý zamítl.

Kyperský ministr financí SarrisKyperský ministr financí Sarris | CTK/AP

Ministrova ruská mise zatím bez úspěchu

Kyperský ministr financí Michalis Sarris již včera odletěl do Ruska, aby se svým ruským protějškem dohodl na nové úvěrové smlouvě. Dnešní první jednání zkrachovalo. Ministr ale sdělil, že zatím zůstane v Moskvě a bude dál usilovat o dohodu, která by zmírnila situaci země stojící na prahu bankrotu.

„Nepadly žádné nabídky, nic konkrétního. Jsme spokojeni s dobrým začátkem,“ řekl Sarris po jednání s ruským ministrem financí Antonem Siluanovem. „Budeme teď v našich diskusích pokračovat, abychom nalezli řešení, od nějž doufáme, že nám poskytnou určitou podporu,“ dodal.

Sarris se chtěl dohodnout na prodloužení a zlevnění dřívějšího úvěru od Ruska v částce 2,5 miliardy eur (64 miliard Kč). Kypr rovněž nedávno požádal Rusko o úvěr dalších pěti miliard eur, k této žádosti se ale Moskva zatím nevyjádřila.

Kypru nyní hrozí finanční chaos a státní bankrot, protože v úterý jeho parlament odmítl plán jednorázového zdanění vkladů u bank. Ten byl podmínkou k tomu, aby země získala od eurozóny finanční pomoc deset miliard eur (256 miliard Kč).

Sarris chce podle řeckých médií nabídnout Rusku dvě největší kyperské komerční banky Bank of Cyprus a Laiki Bank za symbolické jedno euro. Prodej bank je jednou z cest, jak zachránit instituce, které nutně potřebují miliardy eur na rekapitalizaci a na jejichž sanaci ze státního rozpočtu Kypr nemá.

Rusku se příliš nelíbil záchranný plán, jehož prosazení by znamenalo konfiskaci až deseti procent ruských vkladů na ostrově, který je pro Rusy oblíbeným finančním útočištěm. Moskvu podle agentury rozhněvalo, že to s ní Nikósie nekonzultovala.