Somálci si stěžují, že je britská banka odřezává od příjmů

Somálská směnárna. Spásné příspěvky mají doma podobu stohů bankovek. Dolar (měna převodních firem) odpovídá 1350 šilinkům. V zemi, jež obnovuje poštovní spojení se světem, nepřekvapí
podoba směnáren

Somálská směnárna. Spásné příspěvky mají doma podobu stohů bankovek. Dolar (měna převodních firem) odpovídá 1350 šilinkům. V zemi, jež obnovuje poštovní spojení se světem, nepřekvapí podoba směnáren

Některé západní banky řeší v současnosti dilema. Musejí si vybrat, zda riskovat pokuty za nedostatečný boj proti praní špinavých peněz, nebo obvinění, že nejchudší země světa odstřihávají od zdrojů v bohatých státech.

V Británii se vede debata kvůli rozhodnutí banky Barclays uzavřít účty mnoha společnostem zprostředkovávajícím převod peněz od pracovních migrantů domů. Podobný krok už dříve učinila HSBC. Na opatření si stěžují především Somálci. V jejich zemi je na pomoci příbuzných žijících v zahraničí podle odhadů závislých až 40 procent lidí, tedy necelé čtyři miliony lidí. Banka ale argumentuje praním špinavých peněz a tím, že tyto příspěvky v neklidných zemích často končí v rukou teroristů. Příčinou kroků bank totiž byla loňská pokuta ve výši 1,9 miliardy dolarů, kterou americké úřady vyměřily HBSC za to, že si u ní údajně ukládali peníze například mexičtí narkobaroni.

Chybí pošty i čísla domů

OSN uvádí, že do Somálska příbuzní ročně posílají přinejmenším 1,2 miliardy dolarů, místní úřady hovoří o dvou miliardách dolarů, což je třetina jeho HDP. Ve Spojeném království přitom přebývá zřejmě nejpočetnější somálská komunita v Evropě. „Pokud Británie přeruší tok peněz, nepřežijeme. Žiju každý měsíc prakticky z toho, co mi syn posílá z Londýna,“ postěžovala si agentuře Reuters matka devíti dětí, která má v Mogadišu stánek s občerstvením.

Pro Somálsko je přitom problém zavírání účtů převodním společnostem zvlášť citlivý. Zahraniční pracovníci totiž mají kvůli špatné úrovni služeb v zemi jen velmi málo možností, jak finance blízkým poslat. Somálsko se v těchto měsících poprvé po dvou dekádách snaží obnovit poštovní styk se zahraničím, což jde ztuha, jelikož chybí nejen poštovní úřady, ale většinou i čísla domů.

Na mouchu s kladivem

„Toto lidi jen přiměje k tomu, aby posílali peníze přes ilegální, nebezpečné a nevystopovatelné kanály, což potenciálně činí problém podpory zakázaných stran mnohem vážnějším,“ reagovala na postup banky v dopise stovka expertů na region a lidí zabývajících se rozvojovou pomocí. Znepokojení vyjádřila i Africká rozvojová banka, o tématu se mluví i na nejvyšší politické úrovni.

Top deset největších příjemcůTop deset největších příjemců

Kritici opatření míní, že plošné zavírání účtů je zbytečné, banka podle nich „jde na mouchu s kladivem“. Podotýkají, že vypovězené společnosti teď jen těžko přijme jiný finanční ústav.

Nevhodný čas

Odborníci na Somálsko dodávají, že opatření přichází v nevhodný čas a podryje úsilí o obnovu a nastolení pořádku v zemi, která se potýká s islamisty. Poukazují na to, že britská vláda vynaložila na stabilizaci Somálska hodně energie a její snaha by teď přišla vniveč. „Vláda v Somálsku je nejsilnější za posledních dvacet let. Proč by na to banky měly odpovídat takto?“ zeptala se v listu The Guardian Laura Hammondová z University in London.

Barclays kvůli kritice posunula výpovědní lhůty, aby měly dotčené společnosti více času na hledání náhradních řešení. Uvádí však, že problém je zbytečně zveličován, protože drtivá většina peněz jde přes velké hráče tohoto segmentu jako Western Union. Ten má ale podle dostupných informací v zemi jedinou pobočku, postižené firmy působí takřka v každém městě.