„Řecko směřuje k chaotické platební neschopnosti nebo k devalvaci. Následky jsou přitom nevypočitatelné,“ píše Soros. „Pokud se má tento nezadržitelný proces ještě zvrátit, pak Řecko i eurozóna musejí urychleně přijmout plán B. Platební neschopnost Řecka je možná nevyhnutelná, nemusí to ale být chaotický proces,“ dodal finančník.
Soros předpokládá, že rozšíření krize na další země eurozóny patrně nepůjde zabránit, lze ale učinit opatření k minimalizaci škod. Pád Řecka by do určité míry mohl zasáhnout Portugalsko a možná Irsko, nicméně zbytek eurozóny je podle Sorose třeba izolovat.
„To znamená eurozónu posílit, pravděpodobně širším využitím eurobondů a pomocí plánu pojištění depozit pro eurozónu,“ poznamenal Soros.
Soros: Vznik eura nebyl dobře připraven
Soros také zopakoval svůj předchozí apel, aby se evropští činitelé vrátili k principům, na jejichž základě vznikla Evropská unie. Vrcholem integrace byl podle Sorose vznik jednotné měny, která ale nebyla dobře připravena.
„Euro bylo neúplnou měnou: mělo centrální banku, ale žádné ministerstvo financí. Architekti eura si byli tohoto nedostatku plně vědomi, ale věřili, že pokud to bude nutné, najde se politická vůle a přijme se další krok. To se ale nestalo, protože euro mělo další vady, jichž si architekti vědomi nebyli,“ píše dále Soros.
Architekti eura se podle něj mylně domnívali, že vady eura postupem času opraví finanční trhy. Možnosti kontrolovat společnou měnu tak nastavili hlavně v rámci veřejného sektoru a jednotlivých států.
Soros ale namítá, že problémy vznikají hlavně v rámci soukromého sektoru. Konvergence úrokových sazeb generovala růst hospodářských rozdílů. Nižší úrokové sazby v slabších zemích vytvořily podmínky pro vznik bublin na trhu s nemovitostmi, finanční sektor pak vážně ochromilo rozšíření nezdravých finančních nástrojů a špatných úvěrových praktik.
Soros už v červnu řekl, že z eurozóny „zřejmě nutně“ vystoupí nějaká země. Žádnou ale nejmenoval. O vystoupení Řecka už dříve hovořilo více ekonomů a většinou se shodovali, že pokud by Řecko znovu zavedlo drachmu, mohlo by alespoň výrazně devalvovat. Ekonomové ale zároveň přiznávají, že země by si tím patrně moc nepomohla, protože citelně slabší drachma by Aténám o to víc prodražila splácení půjček, které jsou v eurech.
Soros, který je původem z Maďarska, se proslavil už začátkem 90. let. V roce 1992 využil anomálie v kurzech a investoval zhruba deset miliard dolarů do finančních nástrojů, které mu umožnily profitovat z poklesu kurzu britské libry. Britská centrální banka libru neudržela v Evropském mechanismu směnných kurzů, přestože proti Sorosovi začala mohutně intervenovat.
Banka tehdy dokonce získala zvláštní povolení britské vlády, aby mohla na obranu měny použít miliardy liber. Peníze ze státní pokladny ale nakonec skončily v kapsách spekulantů. Soros tak přes noc získal značný respekt a na operaci vydělal přes miliardu dolarů.
