Globální emise nesmí do roku 2025 překročit 48 gigatun oxidu uhličitého a do roku 2030 42 gigatun, pokud chce svět mít vysokou šanci, že udrží globální oteplování pod dvěma stupni celsia, uvádí zpráva Programu pro životní prostřední OSN (UNEP).
Právě dvoustupňový limit považují vědci za hranici, za kterou už by změna klimatu, doprovázená suchem, vlnami vedra, povodněmi a růstem hladiny moří, měla nezvratné a katastrofické následky.
Významná, přesto nedostatečná změna
Závazky, které státy OSN před pařížským summitem nabídly, by ale vedly ke snížení emisí pouze na 53 až 58 gigatun v roce 2025 a 54 až 59 gigatun v roce 2030. Bez těchto závazků by emise za patnáct let byly ještě o 11 gigatun vyšší, uvádí zpráva UNEP.
Pokud by se státy držely svých závazků, růst emisí v energetickém sektoru by se prakticky zastavil, uvedla Mezinárodní energetická agentura (IEA). Sice by se tak nedosáhlo snížení požadovaného klimatology, ale IEA by i takový výsledek považovala za dramatickou změnu k lepšímu ve srovnání se současným prakticky neomezeným růstem emisí.
Bez limitů o pět stupňů tepleji
Nedávné analýzy OSN ukázaly, že závazky téměř 150 zemí by tempo oteplování zastavily okolo 2,7 až třech stupňů do konce století. Tedy stále více, než požadují vědci, ale podstatně méně, než pokud by vývoj pokračoval současným tempem. V tom případě by do roku 2100 došlo k oteplení o pět stupňů ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí.
Závazky přijaté na Pařížském summitu, který začíná 30. listopadu, by měly platit od roku 2020. V tomto roce vyprší limity, k jejichž plnění se státy světa zavázaly v roce 2009 v Kodani. Předpokládá se, že závazky přijaté v Paříži by měly každých pět let procházet revizí.
Timothy Snyder: Muslimský svět je první obětí změn klimatu. Přijdou další „Sýrie“
