Soud poslal Tymošenkovou na sedm let do vězení

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: ctk

Ukrajinský soud uznal bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou vinnou z uzavření nevýhodné smlouvy o desetiletých plynových dodávkách s Ruskem a poslal ji na sedm let do vězení. „V lednu 2009 Julija Tymošenková překročila své premiérské povinnosti a použila své pravomoci ke kriminálním účelům a úmyslně provedla skutky, které měly těžké následky,“ prohlásil soudce Rodion Kirejev. Státní společnost Naftogaz kvůli tomu podle něj utrpěla ztrátu ve výši 1,5 miliardy hřiven (cca 3,5 miliardy korun).

„Dobře víte, že rozsudek nevyslovil soudce Kirejev, ale prezident Janukovyč,“ řekla novinářům hned na začátku Tymošenková, kterou k soudu doprovázeli manžel a dcera. „Ať bude vyřčen jakýkoli rozsudek, můj boj bude pokračovat. Tento Janukovyčem napsaný verdikt nezmění nic v mém životě nebo v mém úsilí,“ dodala.

Podle kritiků je skutečným cílem prezidenta zbavit se výrazné tváře opozice před parlamentními volbami, jež se mají konat v příštím roce.

„Musím čestně říct, že mi je Janukovyče líto. Myslí si, že takto demonstruje svoji sílu, svoji vládu. Myslí si, že pronášením takovýchto politických výroků se stává silným lídrem. Ve skutečnosti se ponižuje, diskredituje a sám sebe vymazává z ukrajinské historie, perspektivy i z budoucího demokratického světa,“ uvedla Tymošenková.

Proces s Tymošenkovou od počátku kriticky sledoval Západ, Ukrajině proto hrozí zdržení uzavření asociační dohody s Evropskou unií, jejíž součástí má být smlouva o volném obchodu. Ozvalo se ovšem i Rusko, které se obává toho, že by Ukrajina mohla plynovou smlouvu napadnout u soudu.

„Nejsme ohledně tohoto procesu optimističtí. Naším dojmem zůstává, že jde o selektivní uplatnění práva,“ řekla v pondělí šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová. V poslední době se zdálo, že se Kyjev mezinárodního tlaku zalekl, ve hře pořád zůstává, že poslanci změní trestní zákoník a expremiérka se tak dostane na svobodu.

Před budovou soudu na hlavní kyjevské třídě se shromáždilo zhruba dvě tisíce jejich přívrženců, ale také její odpůrci. Tymošenkovou ale rozhodně nepodpořil její někdejší spojenec z oranžové revoluce, bývalý prezident Viktor Juščenko. Podle něj plynovou dohodou s Ruskem zradila národní zájmy.

Julija Tymošenková, UkrajinaJulija Tymošenková, Ukrajina|profimedia.cz

Julia Tymošenková (50)

  1. Tymošenková proslula jako jedna z vůdčích osobností takzvané oranžové revoluce. Ta vynesla na konci roku 2004 Viktora Juščenka do prezidentského křesla, o které se ucházel i současný proruský prezident Viktor Janukovyč. Své příznivce tehdy ohromovala půvabem, ale i odhodláním a radikalismem, s nimiž prosazovala své cíle, a tato pověst ji provází dodnes.
  1. Počátkem roku 2005 se stala premiérkou, ale v září 2005 ji Juščenko kvůli údajnému nedostatku „týmového ducha“ odvolal. Do čela vlády usedla podruhé v prosinci 2007, zaměřovala se hlavně na boj s korupcí a prosazovala prozápadní kurz země. Její slovník na adresu Ruska se však v posledních letech umírnil.
  1. Obě její funkční období byla poznamenána řadou konfliktů s někdejším blízkým spojencem Juščenkem a skutečným důvodem odvolání z funkce Juščenkem podle analytiků byla snaha Tymošenkové zpochybnit privatizaci, což zneklidnilo investory.
  1. Začátkem loňského roku svedla boj o prezidentské křeslo s Janukovyčem a těsně prohrála. Kvůli volbám se soudila, nakonec však žalobu stáhla. V březnu potom skončila ve funkci premiérky a nyní je v opozici a stojí v čele Bloku Julije Tymošenkové.
  1. Tymošenková se narodila 27. listopadu 1960. V rodném Dněpropetrovsku vystudovala ekonomii a vrhla se do podnikání. V roce 1995 založila koncern Jednotné energetické systémy Ukrajiny (JESU) a o rok později již byla poslankyní. Z byznysu do politiky přešla „plynařská princezna“, jak byla kvůli své podnikatelské minulosti přezdívána, definitivně v roce 1999, kdy ji prezident Leonid Kučma jmenoval vicepremiérkou odpovědnou za energetiku. Ve funkci pobyla dva roky a poté se stala jednou z vůdčích osobností opozice.

Soudní spory:

- V lednu 2001 byla odvolána z funkce vicepremiérky kvůli obvinění z padělání dokumentů, daňových úniků a krádeží ruského zemního plynu. Tymošenková se podle prokurátora dopustila těchto trestných činů v letech 1995-1997, kdy stála v čele JESU. V kauze byl obžalován i její manžel Oleksandr, v lednu 2005 bylo stíhání zastaveno.

  1. V září 2004 ruská vojenská prokuratura vydala na Tymošenkovou mezinárodní zatykač kvůli uplácení činitelů ruského ministerstva obrany v polovině 90. let. V kauze se jednalo o údajně nevýhodné nákupy Ruska na Ukrajině, do kterých byl zapojen podnik JESU. Stíhání v této kauze bylo zastaveno v prosinci 2005.
  1. V prosinci 2010 ukrajinská generální prokuratura zahájila stíhání Tymošenkové za údajné zneužití prostředků, které její vláda získala za prodej nevyužitých emisních povolenek.
  1. Letos v lednu státní prokuratura oznámila, že vyšetřuje Tymošenkovou také kvůli údajnému zneužití moci. Podle sdělení prokuratury je podezřelá, že nevýhodným nákupem sanitek připravila stát o více než šest milionů eur.
  1. Letos v dubnu potom prokuratura zahájila stíhání Tymošenkové kvůli dohodám o dodávkách plynu z Ruska uzavřeným v roce 2009. Dohody Tymošenková s ruským premiérem Vladimirem Putinem podepsala v lednu 2009, čímž skončila krátká krize, která kvůli dodávkám plynu na Ukrajinu ohrožovala i plynulý tok plynu z Ruska do západní Evropy. Tymošenkovou nyní obviňují, že dohoda byla pro Ukrajinu cenově nevýhodná. Stejný názor jako prokuratura vyslovil přes soudem i bývalý spojenec Tymošenkové Juščenko. Počátkem srpna ukrajinský soud nařídil umístit Tymošenkovou do vazby. Vyhověl tak žádosti žalobce kvůli systematickému narušování soudu ze strany Tymošenkové, která stíhání označuje za politickou mstu. Dnes byla shledána vinnou z překročení pravomocí.