Sousedé Sýrie volají o pomoc, tíží je záplava uprchlíků | E15.cz

Sousedé Sýrie volají o pomoc, tíží je záplava uprchlíků

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Statisíce uprchlíků znamenají stále větší zátěž pro sousedy Sýrie. Centrální banka Jordánska tvrdí, že náklady na jejich ubytování výrazně utlumí jeho hospodářský růst. Na potíže si stěžují i další státy a žádají mezinárodní společenství o finanční pomoc.

Konflikt mezi silami prezidenta Bašára Asada a povstalci má velký dopad na pět blízkých zemí – Turecko, Irák, Jordánsko, Egypt a Libanon. Útočiště v nich našly už více než dva miliony běženců. V jordánských táborech jich je přes půl milionu.
„Řekl bych, že syrští uprchlíci ovlivní náš růst přinejmenším o dvě procenta,“ uvedl k výhledu guvernér centrální banky země Ziad Faríz. Malá ekonomika se přitom v současnosti vzpamatovává z krize, kvůli které si loni vzala od Mezinárodního měnového fondu půjčku dvě miliardy dolarů.

Ještě více uprchlíků přijal už dříve hustě zalidněný Libanon, a to 800 tisíc. Tvoří tak téměř pětinu populace, zatěžují veřejné finance a zvyšují nezaměstnanost. OSN v září zemi přislíbila pomoci 74 milionů dolarů, další peníze má dodat EU.
Vláda však tvrdí, že bude běhěm tří let potřebovat 2,6 miliardy dolarů, aby se s následky syrské krize vyrovnala. Nejde jen o uprchlíky. Ekonomika země je závislá na službách a ohrožuje ji i celková nestabilita v regionu. Podle Světové banky stál konflikt Bejrút už 7,5 miliardy dolarů. „Byli jsme zvyklí na sedmi- nebo osmiprocentní růst, letos bude mezi jedním až 1,5 procenta,“ řekl ministr financí Mohammed Safadí.

Potíže má i Irák, jenž se stará o téměř čtvrt milionu Syřanů. Většinou jde o etnické Kurdy hledající azyl v Kurdistánu. Autonomie jim nabízí rezidenční karty, takže mohou v exilu pracovat, to však k jejich uživení nestačí. Provozovatelé táborů mají pocit, že dárci Irák oproti jiným zemím ještě více opomíjejí. „Obzvláště před zimní sezonou budeme potřebovat větší podporu mezinárodního společenství,“ sdělil médiím mluvčí místní kanceláře OSN.

Hlad a obrna
Syrští civilisté, kteří zůstali doma, se podle aktuálních zpráv stali rukojmími konfliktu. Režim údajně blokuje dodávky potravin a léků do míst ovládaných povstalci. Týká se to prý hlavně velkých měst – Damašku a Homsu. Vláda ale tato tvrzení popírá. Světová zdravotnická organizace navíc potvrdila výskyt dětské obrny v severní části země a varuje před jejím rozšířením na celé území. Úřady nejsou schopny zajistit plošnou vakcinaci. Přeočkování dětí kvůli této zprávě už zahájil Libanon.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video