Španělská prokuratura chce desetiletý zákaz politické činnosti pro strůjce katalánského hlasování o nezávislosti
Bývalému premiérovi Katalánska Arturovi Masovi hrozí desetiletý zákaz politické činnosti za to, že v roce 2014 uspořádal v této španělské autonomní oblasti referendum o nezávislosti. Informovala o tom dnes agentura EFE. Devítileté tresty zákazu působení ve volených funkcích požaduje katalánská prokuratura pro dvě ministryně bývalé Masovy vlády.
Katalánský expremiér Mas a dvě bývalé ministryně katalánské vlády Irene Rigauová a Joana Ortegová se před soudem zodpovídají z toho, že ignorovali zákaz konání referenda vydaný španělským ústavním soudem. Místo něj uspořádala katalánská vláda v listopadu 2014 nezávazné hlasování, v němž se pro nezávislost vyslovilo asi 80 procent hlasujících. Účast ale činila jen zhruba 40 procent.
Prokuratura nyní žádá pro Mase, Rigauovou a Ortegovou zákaz vykonávat volené veřejné funkce na všech úrovních, ať už místní či celostátní. Trest mají dostat za to, že neuposlechli a obešli výrok soudu. Nehrozí jim trest vězení, neboť prokuratura se rozhodla nevinit je ze zneužití veřejných peněz.
Katalánsko získalo autonomii v rámci Španělského království na základě ústavy platné od roku 1979. Stejně jako dalších 16 regionů má tak svou vládu a svůj parlament.
Loni schválil nový katalánský parlament, v němž mají většinu separatistické strany, rezoluci, podle níž má být uspořádáno referendum a do 18 měsíců má vzniknout samostatný stát. Tuto rezoluci označil španělský ústavní soud rovněž za neústavní.
Předseda nové katalánské vlády Carles Puigdemont minulý týden po získání důvěry pro svou vládu v parlamentu oznámil, že referendum o nezávislosti regionu svolá v září 2017 bez ohledu na názor Madridu.
Podle průzkumů jsou Katalánci ohledně odtržení dlouhodobě rozděleni zhruba půl napůl. Mnozí z nich si stěžují, že jejich bohatý region, produkující zhruba pětinu španělského HDP, odvádí Madridu příliš mnoho na daních, aniž by se mu vrátil odpovídající podíl formou vládních investic.