Španělsko chce po bankách zvýšit rezervy o 50 miliard eur

Banco Santander

Banco Santander

Španělské banky budou muset zvýšit své rezervy na ztrátové investice v realitním sektoru o dalších 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč). Peníze si budou muset zajistit samy, bez pomoci státu. Vyplývá to z nového nařízení vlády, které dnes představil ministr hospodářství Luis de Guindos.

Plán má v pátek schvalovat vláda, poté bude poslán do parlamentu. Protože vládní strana má v parlamentu většinu, čeká se jeho hladké schválení.

Podle centrální banky Bank of Spain činí investice španělských bank do realit 338 miliard eur, z toho špatné úvěry a toxický majetek činí 176 miliard eur. Podle nařízení z roku 2009 mají banky nyní rezervy na 30 procent hodnoty špatných investic. Nyní by se tento podíl měl zvýšit na 35 až 80 procent, v závislosti na typu majetku nebo půjčky.

Očištění problémového bankovního sektoru od toxického realitního majetku je jedním z hlavních cílů vlády, která se snaží obnovit důvěru investorů ve čtvrtou největší ekonomiku eurozóny. Banky si budou muset obstarat další finance do konce letošního roku. Vláda rovněž umožní prodloužit tento termín o rok bankám, které se rozhodnou sloučit. Své plány na fúzi však musí představit vládě do května.

Nový plán je podobný rozhodnutí z roku 2009, které donutilo banky zvýšit rezervy na 30 procent hodnoty toxického majetku a špatných úvěrů, které mají v držení, a spustilo vlnu fúzí. Vláda chce přimět banky snížit hodnotu jejich majetku, což by dále vedlo k poklesu cen nemovitostí, které prudce rostly od poloviny 90. let až do krize v roce 2008, napsaly agentury AP a Reuters.

Španělsko patří k zemím, které mají v eurozóně v současné době největší problémy. Země sice nebyla nucena žádat o mezinárodní finanční pomoc, výsledky zátěžových testů evropských bank ale potvrdily, že s malými španělskými spořitelnami je stále spojeno vysoké riziko.

Španělská ekonomika se také zřejmě již propadla do druhé recese za tři roky. Ekonomiku ohrožuje zpomalování vývozu do dalších zemí eurozóny kvůli dluhové krizi a slabá domácí poptávka, protože lidé raději šetří v obavách, že přijdou o práci. Bez práce je v zemi více než pětina obyvatel.