Podle amerických médií měla demokratická politička oficiálně oznámit svou kandidaturu dnes v poledne místního času (18:00 SELČ) na sociálních sítích, veřejnost však čekala marně. Zhruba o tři hodiny později se ale objevila informace o elektronickém vzkazu, který její poradce John Podesta poslal stoupencům Clintonové. Poradce v něm mimo jiné uvedl: „Je to oficiální: Hillary bude kandidovat na prezidentku.“
V následně zveřejněném videu se Clintonová zaměřuje, jak odborníci již dříve předpokládali, na obyčejné Američany - rodiny, menšiny, pracující. A upozorňuje mimo jiné na téma ekonomické nerovnosti. „Běžní Američané potřebují zastánce a já tímto jejich zastáncem chci být,“ uvedla Clintonová.
„Jsem na tebe velmi hrdá,“ reagovala ihned na komunitní síti Twitter Clintonové dcera Chelsea. Jedna z prvních reakcí přišla i od bývalé americké ministryně zahraničí českého původu Madeleine Albrightové, která uvedla, že Hillary je „inteligentní, starostlivá a odhodlaná a bude vynikající prezidentkou“.
.@hillaryclinton is smart, caring and determined. She is going to be an outstanding president! #Hillary2016
— Madeleine Albright (@madeleine) April 12, 2015
Poté, co neuspěla v demokratických primárkách v roce 2008, stala se Clintonová ministryní zahraničí v Obamově první vládě (2009-2013). Tehdy proslula nabitým pracovním diářem - během čtyři let navštívila 112 zemí. Současná hlava státu Barack Obama v poslední době Clintonovou v souvislosti se spekulacemi o prezidentské kandidatuře několikrát pochválil a naposledy v sobotu během summitu v Panamě uvedl, že by byla „skvělou prezidentkou“. Její nástupce v ministerské funkci John Kerry nazval Clintonovou svou „dobrou přítelkyní“ a dodal, že odvedla skvělou práci.
Poškozené vztahy se spojenci
Republikáni naopak Hillary Clintonovou naposledy několik hodin před dnešním oznámením kritizovali. „Musíme mít lepší zahraniční politiku než dvojice Obama-Clintonová,“ uvedl bývalý floridský guvernér Jeb Bush s tím, že chování těchto dvou politiků „poškodilo vztahy s našimi spojenci a povzbudilo naše nepřátele“. Bratr exprezidenta George W. Bushe zatím svou kandidaturu na nejvyšší post v zemi oficiálně neoznámil, nicméně se očekává, že tak učiní.
Republikánský senátor Rand Paul již svůj záměr kandidovat na prezidenta oznámil tento týden v úterý. Dnes v rozhovoru pro CNN Clintonovou rovněž kritizoval. Chování Clintonové ve funkci šéfky americké diplomacie vyvolává pochybnosti o její kvalifikaci na post prezidentky, prohlásil Paul.
Opět připomněl útok islamistů na americký konzulát v libyjském Benghází v září 2012. Tehdy bylo převážně kladné hodnocení působení Clintonové v Obamově vládě vážně poškozeno. Při atentátu zahynul velvyslanec USA a další tři lidé; ministryně později převzala odpovědnost za nedostatky při zajišťování bezpečnosti pracovníků na zastupitelském úřadu.
Bez vážného soupeře
V táboře demokratů Clintonová nyní vážného soupeře nejspíš nemá; v médiích se objevují jména viceprezidenta Joea Bidena nebo guvernéra státu Maryland Martina O'Malleyho.
Šéf kampaně bývalé ministryně Robby Mook v sobotu uvedl, že jejich cílem sice bude získat prezidentský post, nicméně kampaň nebude o Clintonové, ale o „běžných Američanech“, což se nyní potvrdilo. „Jsme pokorní, nebereme nic jako samozřejmost, nebojíme se prohrát, budeme ale bojovat za každý hlas. Víme, že tato kampaň se dá vyhrát přímo v terénu, v jednotlivých státech,“ uvedl Mook. Clintonová ze všeho nejdřív hodlá zamířit do států Iowa a New Hampshire, kde se již na začátku příštího roku uskuteční vůbec první demokratické primárky před prezidentskými volbami.
Profil Hillary Clintonové (67) |
---|
Datum narození: 26. října 1947 v Chicagu v rodině republikánského obchodníka Vzdělání: politické vědy na Wellesleyské koleji (1969) a práva na Yaleově univerzitě (1973) - zde se potkala se svým budoucím manželem a pozdějším prezidentem Billem Clintonem. Kariéra: právnička (mimo jiné byla společnicí advokátní kanceláře Rose Law Firm v Little Rocku, hlavním městě Arkansasu, kde Clinton vykonával funkci guvernéra); první dáma USA (po zvolení Clintona prezidentem, 1993 až 2001); senátorka za stát New York (2001 až 2009); ministryně zahraničí (leden 2009 až únor 2013). Stranická příslušnost: Demokratická strana (od roku 1968); předtím se věnovala práci pro republikány. Prezidentská kandidatura v roce 2008: Jako první žena v historii USA se dostala až do finále stranického nominačního souboje. V primárkách demokratů byla od začátku favoritkou, ale po superúterý 5. února se jí přestalo dařit. Ke konci kampaně začala mít problém i s nedostatkem peněz. V červnu 2008 z tvrdého souboje odstoupila. Její konkurent a pozdější celkový vítěz voleb Barack Obama jí ve své administrativě nabídl funkci ministryně zahraničí, kterou nakonec přijala. Rodina: vdaná od roku 1975 (svazek přežil i Clintonovu v médiích hojně propíranou aféru s Monikou Lewinskou); dcera Chelsea (35) a vnučka Charlotte (narozená v září 2014). |
Ostatní: - Z funkce šéfky diplomacie odešla v únoru 2013 s tím, že se cítí politickým životem unavená. Chtěla více odpočívat, psát a přednášet. Stala se nejvíce zcestovalým ministrem zahraničí USA - navštívila 112 zemí. Mimo jiné v roce 2011 jako první vysoký diplomat USA od roku 1955 zahájila oficiální rozhovory v Barmě. - Převážně kladně hodnocené působení Clintonové, která patřila k nejoblíbenějším členům Obamovy vlády, pošramotil útok islamistů na americký konzulát v libyjském Benghází v září 2012. Zahynul při něm velvyslanec USA a tři další lidé. Ministryně převzala odpovědnost za nedostatky při zajišťování bezpečnosti pracovníků. - Spekulace o tom, že by mohla nahradit svého někdejšího rivala Obamu v čele Bílého domu jsou na pořadu dne již několik měsíců. Obama se například loni vyjádřil, že Clintonová by byla schopnou prezidentkou, že si cení jejich spolupráce a že ji obdivuje. - Clintonová, kterou média hodnotí jako schopnou a vzdělanou, ale i chladnou a zarputilou, čelila v posledních týdnech kritice za údajně neopatrné zacházení s citlivými informacemi. Jako ministryně prý místo pracovního e-mailu používala k úřední komunikaci soukromou elektronickou schránku. - Jako studentka se Clintonová angažovala proti válce ve Vietnamu. Když už byla právničkou, zapojila se do práce výboru Sněmovny reprezentantů pro vyšetřování aféry Watergate (1974). - V době, kdy byl Clinton v úřadě, měla také ambice podílet se na prezidentské moci. Její rozsáhlá kampaň za systém všeobecného zdravotního pojištění ale skončila v roce 1994 fiaskem. - Jako první dáma vypovídala před velkou porotou o aféře Whitewater - případech finančních podvodů kolem realitního podniku, kterého se s manželem účastnila. Obvinění nebyla vznesena. - Je autorkou úspěšných memoárů Živoucí historie (Living History, 2003) a Těžká rozhodnutí (Hard Choices, 2014) o působení v Bílém domě a v diplomacii. Za zvukovou podobu knihy It Takes a Village (1997) byla oceněna Grammy v kategorii nehudební nahrávky. - Česko navštívila několikrát, například v roce 2010 zde byla spolu s Obamou přítomna podpisu odzbrojovací smlouvy s Ruskem. Koncem roku 2012 v Praze mimo jiné podpořila americko-japonskou společnost Westinghouse v tendru na dostavbu Temelína. |